Skandální party, kde končí Mínin popel rovnou v dezertu

[Instrumental Intro] [Verse 1] Měli jsme přinést věnce a obléct černý šat, takhle se přece má na pohřbech tiše vzpomínat. Jenže Dominika všechno rozjela jako pán, než thajský náklaďák přerušil ten její plán. Na starém videu se tenkrát smála jasně rovnou, že odmítá náš pláč a nechce kráčet cestou temnou. Chtěla mít obří party plnou lidí, co ji štvou, tak tady sedíme a čekáme na velkou show. [Pre-Chorus] Maminka Petra tiskne displej, pořád zkouší psát, na tenhle WhatsApp už se ale nedá dovolat. Uprostřed stolu leží krabice a kolem dým, v té bílé schránce spí náš roztříštěný rým. [Drop] [Chorus] Tohle je mejdan, co absolutně boří každej zvyk, my jíme rakvičky a v hrdle máme zadrženej vzlyk. Slzy tu nechybí, ale nikdo je teď neroní, (Hej!) nad bílou krabicí se všichni s úctou ukloní. [Verse 2] Když byla dítě, krutou nemoc hodila za hřbet, Zlatíčko Blesku tehdy opravdu dojalo svět. Pak začla trénovat a všem v kleci ukazovat pěsti, v Thajsku však nenašla to svoje vysněné štěstí. Teďka tu stojíme a valíme oči bez dechu, rakvičky s popelem tiše čekají na plechu. Displeje telefonů hltají absurdní vzkaz, skrz tuhle oslavu k nám naposledy mluví její hlas. [Chorus] Tohle je mejdan, co absolutně boří každej zvyk, my jíme rakvičky a v hrdle máme zadrženej vzlyk. Slzy tu nechybí, ale nikdo je teď neroní, (Hej!) nad bílou krabicí se všichni s úctou ukloní. [Verse 3] Tohle je loučení, co nevymyslíš ani v kině, maminka Petra poctivě to všechno plní Míně. Farář se nekoná a na kostele mlčí zvony, z repráků do hlavy nám pumpují dost tvrdý tóny. A tak tu mícháme ten sladký krém s úplným koncem, bílý box na stole se pro nás stal chladným zvoncem. Dominika to všechno takhle dokonale chtěla, rozjela tenhle flám i bez přítomnosti těla. [Chorus] Tohle je mejdan, co absolutně boří každej zvyk, my jíme rakvičky a v hrdle máme zadrženej vzlyk. Slzy tu nechybí, ale nikdo je teď neroní, (Hej!) nad bílou krabicí se všichni s úctou ukloní. [Outro (Instrumental)]