Tažná kráva Alice u hromady sutin hořce pláče

[Instrumental Intro] [Verse 1] Padá hrubá omítka a praská pevný rám, Alice Bendová teď neví, kudy vlastně kam. (Vlastně kam!) Na sítě hned nafotila zdemolovaný byt, takovouhle ohavnost si nepřála snad mít. Muž v té bílé kombinéze ze štaflí jen zírá, pod nohama herečky se pevná zem otvírá. (Otvírá!) Psík z toho stěhování rovnou záchvat chytil, aby onu hořkost s paní důkladně hned cítil. [Verse 2] Na ten smutný obrázek a poničený hrad, reagují známé tváře, co začaly tam lkát. Eva Decastelo valí na obrazovku oči, do diskuse bez zábran hned ostrým slovem skočí. (Skočí!) "To si děláš prdel", píše znechucená tvář, padající štuk teď stíní letní svatozář. Alice se ozve, že už spánek doma nedá, kousek odsud provizorní peřiny teď hledá. (Hledá si!) [Breakdown] [Bridge] Karel v komentářích zrovna nechodí moc kolem, z padající malty doma nemlátí on stolem. Děda zvedl barák po té první hrozné válce, sám a bez pomoci v dlouhé nekonečné dálce. V té druhé zničila dům ale padající bomba, nad veškerou hysterií uvolní se plomba. (Plomba ven!) Celá tahle trable Karla zaručeně míjí, když se něčí slzy těžce do betonů vpíjí. [Verse 3] Stěhování o kousek snad řeší tenhle splín, na popraskaných zdech zatím prodlužuje stín. Dnes padesátidvouletá paní špatně cítí, jak se staré trosky chladně do dlaní jen chytí. (Chytí!) Zatím ovšem maká jako silná tažná kráva, o popraskaný obývák ty obří bitvy dává. Zničená zeď, kontejner a tuny hrubé suti, čtenáře k té povinné lítosti zkrátka nutí. (Ach, ty slzy!) [Outro (Instrumental)]