Zlatá klec a smutná duše, tak se žije u Mareše

[Hook] (Světla, kamery a lesk… a prášky na bolest) [Instrumental Build-up] [Intro] Příběh, co se v lesku ztrácí, když úsměv splácí depresí. [Verse 1] Monika, dnes Fialová, po rozvodu byla nová. Život těžký, žádná sláva, bolest v srdci zůstává. Sáhla prý po pilulce, aby měla klid v palici. Pro děti však fungovala, i když se jen motala. [Verse 2] I pan Leoš, moderátor, nebyl žádný gladiátor. Ve filmu to přiznal sám, že byl v duši taky sám. Tlak a stres a velký pád, ztrácel prý se vážně rád. Nebyl sebou, svět se hroutil, tak si chemií pomohl. [Instrumental Break] [Bridge] Ve zlaté kleci život pádí, všichni se na tebe dívají. Potlesk zní a ty se směješ, ale v noci tiše brečíš. Recept máš od psychiatra, zítra to zas bude fraška. (A všichni tleskaj!) Hlavně úsměv pro fotografa. [Verse 3] Exmanželé, stejný osud, teď to vědí všichni dosud. Mají za sebou ten boj, dneska už jsou jinde, hoj. Bulvár píše sladké řádky, jak si žijou bez pohádky. A lidi čtou, co prožili, (Wow!) taky by to chtěli. [Drop] [Outro (Instrumental)]