Když si diktátor s diktátorem dárky vyměňuje

[Intro] (Sarcastic) V Pchjongjangu slunce z mraků vykouklo, když přátelství veliké propuklo. [Verse 1] Alexandr Lukašenko s úsměvem jde, Kim Čong-unovi dary přiveze. Tradice velí hosta uvítat, a něco pěkného mu taky dát. Čokoládu "Prezident" a chleba k tomu, pro blaho severokorejského domu. K tomu pás ze Slutska, to je relikvie vzácná, pro Kimovu ženu kytice úžasná. [Pre-Chorus] Ale to nejlepší na konec si nechal, aby se soudruh Kim náhodou nelekal... [Chorus] Pro případ, že by se objevili nepřátelé, dávám ti pušku, můj soudruhu vřele! Kim hned zbraň zkouší, jak se přebíjí, a dva autokrati se na sebe smějí. (Cha!) [Instrumental Break] [Verse 2] Kim Čong-un taky s prázdnou nepřišel, aby Alexandra o dar ošidil. Předává šavli a taky velkou vázu, co vyrobená je z nábojnic, pro zkázu. Ještě zlatou minci, co se krásně třpytí, na památku téhle oficiální vizity. Podpis smlouvy o přátelství a spolupráci, v tomhle si oba nedělaj legraci. [Chorus] Pro případ, že by se objevili nepřátelé, dávám ti pušku, můj soudruhu vřele! Kim hned zbraň zkouší, jak se přebíjí, a dva autokrati se na sebe smějí. [Bridge] (Talk-singing) Svět kouká, co se to v Pchjongjangu děje, na ose zla nová naděje se skvěje. Jeden je vládce z Běloruska, druhý ze severu, žádná zkouška. S úsměvy tvrdými jak ocel z tanku, plánují si další pětiletku v zámku. [Drop] [Chorus] Pro případ, že by se objevili nepřátelé, dávám ti pušku, můj soudruhu vřele! Kim hned zbraň zkouší, jak se přebíjí, a dva autokrati se na sebe smějí. (Jo!) [Outro] Tak končí návštěva, co svět obletěla, mír bude, až se puška upotřebila.