Holka zlobivá si rady ví, máma jen tiše závidí

[Instrumental Intro] [Intro] Ve světlech showbyznysu, kde nic není, jak se zdá, matka s dcerou hrajou hru, kdo koho překoná. [Verse 1] Veronika Žilková, herecká stálice, Agátu sledovala, často jen z dálky, velice. Když dceři bylo patnáct, už chtěla být svou paní, matka jenom doufala, že se nic zlého nestaní. (Ona sama to tak chtěla) V devatenácti letech, opustila rodný dům, nechala mámu samotnou napospas osudům. [Pre-Chorus] Život je občas drama, plné zvratů a změn, výchova je záhada, noc střídá další den. [Chorus] Říká se, máma je Agáta, tak to prostě cítí, Veronika přiznává, je v tom rodinném vrytí. Někdy je přísná, jindy zase dítě skoro, vztah je to složitý, jak Shakespearovo dílo. [Verse 2] Když přišly první lásky a mediální tlak, Agáta si střežila ten svůj soukromý vlak. S mámou se radila, co novinářům říct, Veronika mlčela, nechtěla ublížit. (Jen ať si poradí sama) Kdo koho vlastně vedl a kdo se víc bál, časem se ukázalo, kdo tu partii hrál. [Pre-Chorus] Život je občas drama, plné zvratů a změn, výchova je záhada, noc střídá další den. [Chorus] Říká se, máma je Agáta, tak to prostě cítí, Veronika přiznává, je v tom rodinném vrytí. Někdy je přísná, jindy zase dítě skoro, vztah je to složitý, jak Shakespearovo dílo. [Instrumental Break] [Bridge] Role se prohodily, jak karty v rukávu, dcera teď matce radí, kde hledat únavu. Veronika se směje, že už se nechá vést, Agáta velí všemu, má na to svůj test. (Svůj vlastní test!) [Chorus] Říká se, máma je Agáta, tak to prostě cítí, Veronika přiznává, je v tom rodinném vrytí. Někdy je přísná, jindy zase dítě skoro, vztah je to složitý, jak Shakespearovo dílo. [Outro] Tak kdo je tady matka a kdo je tady dcera? Jedna druhou zrcadlí, je to jenom hra. (Hra...) (Taková rodinná...) [Fade Out]