Z křoví a skejtu rovnou na titulní strany

[Intro] [Instrumental Intro] [Verse 1] Miroslav Dopita na skejtu se předvádí, ve křoví se třesou holky, potichu tam tají. Agáta Hanychová z úkrytu ho provádí, zatímco se puberťačky na kolenou chvějí. V parku nikdo netuší, co přinese nám čas, jak tenhle starý příběh najde ahaonline zas. [Pre-Chorus] Láska u nás jezdí vždycky bez řidičáku, (Yeah!) rychlý sprint do baru plný divných pijáků. [Chorus] Zázrak jménem Kozička se ve finále nestal, legenda je blbost, jenom dobrý materiál. Dřív než stihli randit, čáp u dveří na ně stál, takhle běží příběh, co svůj brzký konec vzal. [Verse 2] Teď se nám tu tvrdí, jaká to je idylka, ale ono to tam skřípe jako starý pant. Každá malá krize trvá déle než chvilka, a z banálního sporu je hned krutý arogant. Přehánět se musí, ať to aspoň fóry má, ať si celá tahle slavná scéna trochu zaklimbá. [Pre-Chorus] Láska u nás jezdí vždycky bez řidičáku, (Yeah!) rychlý sprint do baru plný divných pijáků. [Chorus] Zázrak jménem Kozička se ve finále nestal, legenda je blbost, jenom dobrý materiál. Dřív než stihli randit, čáp u dveří na ně stál, takhle běží příběh, co svůj brzký konec vzal. [Bridge] [Drop] Půlka pravdy mizí kdesi za hospodský stůl, Agáta tu přiznává, jak strašně přehání. Miroslav jen přikyvuje jako smířený vůl, oboum se teď novinářské pero s úctou uklání. [Build] [Chorus] Zázrak jménem Kozička se ve finále nestal, legenda je blbost, jenom dobrý materiál. Dřív než stihli randit, čáp u dveří na ně stál, takhle běží příběh, co svůj brzký konec vzal. [Outro] [Instrumental Break] Příběh z křoví rychle míří rovnou do ztracena, a pointa je navždy z téhle verze odklizena. [Outro (Instrumental)]