Satirická píseň o boji s dopaminovou smyčkou, inspirovaná radami o nutnosti 'tvrdého restartu' mozku pomocí nudy a fyzického šoku, aby člověk přestal bezduše scrollovat.
[Hook]
Je to past.
Klik. Scroll. Další.
Klik. Scroll. Další.
Pomoc.
[Instrumental Build-up]
[Verse 1]
Jsou tři hodiny a já jsem stále v pyžamu,
sjíždím další hloupá videa v tom programu.
Mozek už je kaše, oči pálí jako čert,
tohle není relax, to je vážně blbý žert.
Dopamin mi stříká z uší, radost dávno nemám,
další krátké video si rychle vyhledám.
Chtěl jsem vidět počasí a taky ranní zprávy,
teď tu ležím mrtvý jako zombie bez hlavy.
[Pre-Chorus]
Už to cítím, už to vím,
že se v tom zas utopím.
Musím z toho kola ven,
nebo prožeru svůj den.
[Chorus]
Vypni ten krám a čum chvíli do zdi,
(Do zdi, do zdi)
než se ti ten mozek úplně zpozdí.
(Zpozdí, se zpozdí)
Musíš se nudit, to je ta cesta,
utéct co nejdál z digitálního města.
Jenom ticho léčí tu tvou hlavu,
nebuď jen ovce, co sleduje davu.
[Post-Chorus]
Restart.
Musíš dát restart.
Čum do zdi.
Jen čum do zdi.
[Verse 2]
Tělo křičí, že chce další jasné obrázky,
kašli na to, zvedni zadek, žádné otázky.
Jdi se projít ven a neber s sebou telefon,
poslouchej jak venku hučí starý tramvaj zvon.
Studená sprcha tě probere, to je ten lék,
i když u toho vydáš fakt hodně divný jek.
Je to jako restart pro tvůj zavařený stroj,
začíná ten nekonečný a hodně drsný boj.
[Pre-Chorus]
Už to cítím, už to vím,
že se v tom zas utopím.
Musím z toho kola ven,
nebo prožeru svůj den.
[Chorus]
Vypni ten krám a čum chvíli do zdi,
(Do zdi, do zdi)
než se ti ten mozek úplně zpozdí.
(Zpozdí, se zpozdí)
Musíš se nudit, to je ta cesta,
utéct co nejdál z digitálního města.
Jenom ticho léčí tu tvou hlavu,
nebuď jen ovce, co sleduje davu.
[Verse 3]
Sedám ke stolu a koukám na ten bílý list,
je to horší, než kdybych měl shnilé zelí jíst.
První věta bolí jako rána kladivem,
bojuju s tím nutkáním a vnitřním pletivem.
Stačí jenom začít, rada za jeden milion,
než mě zase sežere ten toxický a zlý shon.
Ta díra na dopamin je hluboká jak studna,
realita všedních dnů je bohužel tak nudná.
[Bridge]
Nuda je kámoš, nuda je klíč,
kopni ten mobil co nejdál pryč.
Nech si ten mozek vychladnout hned,
nebo ti zhořkne celičký svět!
Musíš to zlomit, teď hned a tady,
nečekej na žádné zázračné rady!
[Chorus]
Vypni ten krám a čum chvíli do zdi,
(Do zdi, do zdi)
než se ti ten mozek úplně zpozdí.
(Zpozdí, se zpozdí)
Musíš se nudit, to je ta cesta,
utéct co nejdál z digitálního města.
Jenom ticho léčí tu tvou hlavu,
nebuď jen ovce, co sleduje davu.
[Outro]
Tak jsem to zvládnul, dopsal jsem řádky...
Teď můžu jít s klidem na sítě zpátky.
Jenom na minutku.
Fakt.