Sázejte na konec, máme maximálně padesát let

[Instrumental Intro] [Verse 1] David Gross si nese domů Nobelovu cenu, za fyziku, proto chápe globální proměnu. Spočítal nám krutá data, čas se rychle krátí, za padesát dlouhých let se tenhle účet platí. Na přežití lidstva už tu zbývá malá šance, (Vážně?) jaderné zbraně teď vedou absolutní tance. Do třiceti pěti let prý vybouchne náš strach, závodí se ve zbrojení a zbyde tady prach. [Chorus] Hodiny posledního soudu křičí do všech stran, osmdesát pět sekund a vzlétne hejno vran. Dvě procenta každý rok na obří jaderný skok, apokalypsa s úsměvem teď měří vlastní krok. [Breakdown] [Verse 2] Umělá inteligence brzy stiskne spoušť, technologie tu stvoří zničenou a temnou poušť. Počítače vyhodnotí smrtící útoky, (Píp!) jedna chyba nenávratně zkrátí lidské roky. Tři jaderné velmoci si hlídají svůj pevný díl, David Gross se zoufá, protože ztrácejí správný cíl. My na to dál koukáme s bizarní a tupou křečí, gel na záchod Pavle nedali a v krámu kvůli tomu brečí. [Chorus] Hodiny posledního soudu křičí do všech stran, osmdesát pět sekund a vzlétne hejno vran. Dvě procenta každý rok na obří jaderný skok, apokalypsa s úsměvem teď měří vlastní krok. [Verse 3] Lidstvo možná odvrátí ten nukleární stín, potřebuje hovořit a smazat plno hloupých vin. Zabránit své vlastní zkáze, zkrotit pyšné tváře, nedovolit aby na obloze plála ohnivá záře. Každým rokem roste hrozba jako černý dým, slavný vědec varuje a politici nejdou s ním. Padesát let uletí a exploduje celý svět, (Bum!) nikdo z nás už nedostane šanci tiše couvnout zpět. [Chorus] Hodiny posledního soudu křičí do všech stran, osmdesát pět sekund a vzlétne hejno vran. Dvě procenta každý rok na obří jaderný skok, apokalypsa s úsměvem teď měří vlastní krok. [Outro (Instrumental)]