[Instrumental Intro]
[Verse 1]
Padesát čtyři let, Vendula naději chrání,
vezme si pušku a míří ven do hustých lesů.
Dneska se vydala k nočnímu lovu bez zdání,
že fotka na sítích způsobí vlnu všech děsů.
Mrtvola zvířete u nohou tiše teď chladne,
ona však fňuká, že zespodu špatně se fotí.
Příběh o přírodě najednou legračně vadne,
instagram v diskusích na její ego se hrotí.
[Chorus]
Vendula fňuká, že zespodu vypadá bídně, (Yeah!)
zatímco na prase všichni už koukají klidně.
Josef jen odsekne, iluze nadšení hatí,
divočák krásný je, tohle teď jedině platí!
[Instrumental Break]
[Verse 2]
Josef Pizinger má třicet osm svých let,
bere ten telefon, ostří ji přímo zespoda.
Vendula nadává, k horšímu mění se svět,
fotografie je zjevně teď hrůzná nehoda.
Zatímco Daniela Šinkorová chválí z dálky,
padesát tři let a radostně ze snímku jásá.
Na sítích propuknou okamžité ostré války,
tohle je mrtvola, ne žádná přírodní krása.
[Chorus]
Vendula fňuká, že zespodu vypadá bídně, (Yeah!)
zatímco na prase všichni už koukají klidně.
Josef jen odsekne, iluze nadšení hatí,
divočák krásný je, tohle teď jedině platí!
[Drop]
[Verse 3]
Skandál už otřásá sítí a nezná svou míru,
Kokta si pospíší, šedesát devět má let.
Řekne no neke a buduje bizarní víru,
že krev na obrázku zlepší náš moderní svět.
A lovkyně Vendula chrání přírodu jistě,
jenže má k fauně ten legrační morbidní vztah.
Oběť teď uloví na jednom neznámém místě,
zatímco marnivost chystá svůj vražedný tah.
[Chorus]
Vendula fňuká, že zespodu vypadá bídně, (Yeah!)
zatímco na prase všichni už koukají klidně.
Josef jen odsekne, iluze nadšení hatí,
divočák krásný je, tohle teď jedině platí!
[Outro (Instrumental)]