Zpocený kabát a jarní přízemní mráz

[Verse 1] Tenhle ten duben, to vážně je vtip, chtěl jsem jít v triku a cítit se líp. Ráno tři stupně a přízemní mráz, studený vítr mě ofoukl zas. [Pre-Chorus] Vrstvím ty svetry jak nějaký blázen, do toho mraku teď civím jen zrazen. [Chorus] Z rána mě klepe a k večeru peče, pot mi zas v metru tu po zádech teče. Odpoledne teploměr devatenáct hlásí, já si rvu vzteky ty zpocené vlasy! [Verse 2] Zítra se ukáže jasnější nebe, východní vítr však u uší zebe. Přes den jen šestnáct, to nezmění moc, stejně zas promrznu, jak padne noc. [Pre-Chorus] Vrstvím ty svetry jak nějaký blázen, do toho mraku teď civím jen zrazen. [Chorus] Z rána mě klepe a k večeru peče, pot mi zas v metru tu po zádech teče. Odpoledne teploměr devatenáct hlásí, já si rvu vzteky ty zpocené vlasy! [Verse 3] A co ten víkend, co slibuje dálka? Nebeská nad námi otevře se válka. Nad město přijdou zas černé a těžké mraky, bouřky a přeháňky zkazí nám víkend taky. [Bridge] Já chci jen normální, obyčejný den, bez zimní čepice, bez tlusté šály ven. Jenže ten předpovídaný týden má svůj plán, extrémům počasí jsem plně napospas dán. [Chorus] Z rána mě klepe a k večeru peče, pot mi zas v metru tu po zádech teče. Odpoledne teploměr devatenáct hlásí, já si rvu vzteky ty zpocené vlasy! [Outro] Tak už mě ušetři, aprílový lháři, silničář zaspal a smích už mu září. Zlomím svůj deštník a kopnu ten svetr v kout, z téhle té předpovědi nemám jak uhnout.