Potkani a jednobuňkovci

[Instrumental Build-up] [Verse 1] U Vltavy vila, co jí říkal Vémoland, každej chtěl být u toho a chytit tenhle trend. Selfíčka a úsměvy, když lvi řvali v kleci, plácali ho po zádech a dělali ty věci. Terminátor na trůnu, všichni byli „brácho“, dokud teklo šampaňské a dokud bylo prácho. Jenže přišel zlom a majáky teď blikají, najednou se „kámoši“ už k němu neznají. [Pre-Chorus] Telefon už nezvoní, ticho po pěšině, hrdinové z Instagramu zalezli ve vteřině. [Chorus] Najednou jsou ze lvů jenom malí potkani (potkani), co se třesou strachy a hledají schování. Kde jsou ti jednobuňkovci, co tleskali dřív? Když se loď potápí, tak utíkají jako dřív. Charakter se ukáže, až když padne mříž, teď už ho neznáte, teď už jdete blíž? (Ne, pryč!) [Post-Chorus] Potkani, potkani, vylezli z kanálů, jednobuňka v hlavě, hrají to pomalu. [Verse 2] Patrik dlouho mlčel a sledoval ten cirkus, jak se z velkých přátel stává tenhle hnusný virus. Když vyhrával zápasy, zvedal pásy nad hlavu, každej chtěl být v záběru, přiživit se na davu. Teďka když je v problémech, pouta cvakla na ruce, všichni dělaj svatoušky, zrádná revoluce. Otočili kabát, je mi z toho na zvracení, věrnost jenom za bůra, to je jejich nacenění. [Pre-Chorus] Telefon už nezvoní, ticho po pěšině, krysy opustily loď v téhleté vteřině. [Chorus] Najednou jsou ze lvů jenom malí potkani (potkani), co se třesou strachy a hledají schování. Kde jsou ti jednobuňkovci, co tleskali dřív? Když se loď potápí, tak utíkají jako dřív. Charakter se ukáže, až když padne mříž, teď už ho neznáte, teď už jdete blíž? (Ne, pryč!) [Verse 3] Policie u brány, Vánoce jsou na blátě, všichni, co tam chlastali, teď sedí doma v arafatě. Mažou fotky z profilů a dělají, že neví, že tam s ním žrali chlebíčky a krmili ty lvy. Je to lekce života, kdo zůstane a kdo zdrhne, až se tahle kauza celá do finále vrhne. Jednobuněčný organismus paměť nemá dlouhou, řídí se jen strachem a tou mediální touhou. [Bridge] Ale král se možná vrátí, kdo to dneska ví, jak se tihle šašci potom zase objeví? Budou prosit o fotku, budou lézt zas do zadku? Tohle je jen byznys v tom českém po-rád-ku! [Chorus] Najednou jsou ze lvů jenom malí potkani (potkani), co se třesou strachy a hledají schování. Kde jsou ti jednobuňkovci, co tleskali dřív? Když se loď potápí, tak utíkají jako dřív. Charakter se ukáže, až když padne mříž, teď už ho neznáte, teď už jdete blíž? (Ne, pryč!) [Outro] Jednobuňkovci... Potkani... Charakter nula. (Konec hlášení)