Pohřeb se ruší a Dunaj zákazy prostě neposlouchá

[Instrumental Intro] [Verse 1] Zdena Studenková hlásí, že se konce vůbec nebojí, plný byt čerstvých kytek s tou myšlenkou se lehce propojí. Představa bezmoci a ležení ji rovnou celou silně ničí, odmítá být někomu odkázaná a s touhle pravdou nahlas křičí. Jednasedmdesát let, na starosti už má plány dávno zapsaný, zákazy byrokracie ignoruje a listiny ať zůstanou schovaný. Ruší hrob a ruší funus, pravidla úřadů naplno přeskočí, celou tuhle dramatickou situaci do vlastní režie chytře otočí. [Chorus] Hrob se zkrátka ruší, nečekejte smutný a nudný proslovy, (Yeah!) na zákaz se tu kašle, prý ji černá hlína v zemi neuloví. Řeka to prý vezme a chladná vlna ten příběh dál odnese, perfekcionistka ve vodě tu volnou divokou jízdu klidně snese. [Breakdown] [Verse 2] Diváci v diskusích teď brečí, že se rázem všechny řeky zakalí, perfekcionismus do špinavýho Dunaje lidi doma těžko balí. Zdena v podcastu s Timeou od Madam Evy ale pevně zná svůj konec, rozhodla to zcela po svém a nechce žádný falešný klášterní zvonec. Zdena míří přímo do přírody a ignoruje cizí moudré dotazy, i když mnozí píšou na sítě zprávy, že to vodu docela vážně pokazí. Ona chce projít tou poslední bránou absolutně volná a bez chyb, staré hloupé tradice teď háže stranou a chce nakrmit hejno ryb. [Chorus] Hrob se zkrátka ruší, nečekejte smutný a nudný proslovy, (Zdena!) na zákaz se tu kašle, prý ji černá hlína v zemi neuloví. Řeka to prý vezme a chladná vlna ten příběh dál odnese, perfekcionistka ve vodě tu volnou divokou jízdu klidně snese. [Bridge] (Rap) Žádná hrobka, žádný davy u drahýho tmavýho těžkýho dřeva, tady končí každá lež a mizí tahle hloupá společenská sleva. Madam Eva jede podcast a Zdena do mikrofonu naplno mluví, celý tenhle divný rybník najednou z tý podivný zprávy dost duní. Lidi zlobně píšou do novin, že prach ty řeky nečistotou zvedne, ale herečka tyhle všechny cizí starosti rukou na stole smete. Nechce bejt připoutaná na postel, takovejhle konec odmítá hrát, radši se rozhodla celou tuhle kapitolu po svým mimo hřbitovy dát. Prázdný tělo prý nedbá na všechny úřady a tupý nařízení, zákazy zkouší střílet, ale ona se drží u svýho vlastního snění. Braňo zůstane se vzpomínkou a se situací popere se po svým způsobu, tahle žena rovnou posílá všechny směrnice se smíchem do hrobu. Strach ze ztráty lidský důstojnosti, z tý pasti se ona právě teď dostává, bere si to hlavní slovo, papíry trhá a tuhle partii nakonec vyhrává. [Chorus] Hrob se zkrátka ruší, nečekejte smutný a nudný proslovy, (Yeah!) na zákaz se tu kašle, prý ji černá hlína v zemi neuloví. Řeka to prý vezme a chladná vlna ten příběh dál odnese, perfekcionistka ve vodě tu volnou divokou jízdu klidně snese. [Outro (Instrumental)]