Rozbitý pilíř rodiny a dýdžejka na autopilota

[Intro] [Instrumental Intro] [Verse 1] Zvoní mobil, v sluchátku zní tátův těžký hlas, na Zelený čtvrtek smutek zastavil ten čas. Zemřela jí babička, ten pevný pilíř rodu, Andrea teď skládá desky, zkouší najít shodu. Jenže Brno večer čeká, práce jasně volá, bolest uvnitř na pódiu statečně snad zdolá. [Pre-Chorus] Velikonoční štafeta se v klubu brzy rozbliká, do sluchátek zlomená a smutná žena tiše vzlyká. [Chorus] Stiskni play a jeď jen na toho autopilota, basová linka teď pálí víc, než facky života. [Post-Chorus] (Pojď!) Beat prostě dál musí hrát, i když máš sto chutí to navždycky vzdát! [Drop] [Verse 2] Stejně už to zažila, když umřel Jiří Pomeje, nechápeš tu vlastní sílu, když se tohle děje. Tělo jede samo dál, i když je v duši stesk, potlačené emoce a pódia prázdný lesk. Totálně se zablokuje, mixák v ruce chytí, do brněnské smutné noci stroboskopy svítí. [Pre-Chorus] Velikonoční štafeta se v klubu brzy rozbliká, do sluchátek zlomená a smutná žena tiše vzlyká. [Chorus] Stiskni play a jeď jen na toho autopilota, basová linka teď pálí víc, než facky života. [Post-Chorus] (Pojď!) Beat prostě dál musí hrát, i když máš sto chutí to navždycky vzdát! [Instrumental Break] [Outro] A tak tichým klubem zní ten umělý smích, smutek a hudba, to je v tomhle byznysu hřích. Tak zavři oči, autopilote. Zavři oči... a hraj. [Outro (Instrumental)] [Fade Out]