[Instrumental Intro]
[Verse 1]
Profil má Ornella, prodává štěstí,
najednou dostala od lajků pěstí.
Na malé děti pan Josef teď křičí,
rozlitý barel jim pohodu ničí.
Rozbité střepy a nadávky sprosté,
sdílení příspěvku raketově roste.
Nejstarší Quentin to pustil k těm lidem,
rodina navždy se loučí s tím klidem.
[Chorus]
Rozum z té rodiny zůstává stát,
začíná další a šílený zkrat.
Sociální pracovník zvoní u dveří,
dokonalé bublině nikdo nevěří.
[Verse 2]
Národ je v šoku a lidi se ptají,
jestli v tom domě jen divadlo hrají.
Ornella hrdě se postaví k boji,
za svým manželem prý navěky stojí.
Otec se spletl a neměl ten klid,
takový prý občas bývá i lid.
Jenže to nehraje s obvyklou rolí,
každý ten výkřik ty diváky bolí.
[Chorus]
Rozum z té rodiny zůstává stát,
začíná další a šílený zkrat.
Sociální pracovník zvoní u dveří,
dokonalé bublině nikdo nevěří.
[Drop]
[Verse 3]
Sedí v tom podcastu Ornella On Air,
chtějí nám namluvit, že hrajou tu fér.
Prý nešlo o žádný promyšlený tah,
přesto je na očích obrovský strach.
Šedesát devět let Kokta tu slaví,
už nikdo neřekne, že je to zdravý.
Už i ten úřad teď spojuje síly,
krutě se v reakcích dospělí mýlí.
[Chorus]
Rozum z té rodiny zůstává stát,
začíná další a šílený zkrat.
Sociální pracovník zvoní u dveří,
dokonalé bublině nikdo nevěří.
[Outro (Instrumental)]