Zloděj ukradl svatou lebku a rozzlobil celé nebe

[Instrumental Intro] [Verse 1] Vikář Štěpán Filip stál potichu v sakristii, pachatel mu zatím přepsal místní historii. Zloděj v bílých teniskách svou šanci tvrdě lapil, s lebkou svaté Zdislavy do tmy okamžitě kvapil. [Verse 2] Alarm totiž vypnuli, ať věřící tu nezmatou, pachatel vzal do ruky tu malou lebku svatou. Děkan Pavel P. Mayer slyšel dvě rázné rány, muž v černém už ale běžel daleko za brány. [Chorus] Ve dvacátém prvním století u nás mizí lebky, hlavně musíš obléknout čisté bílé trepky. Arcibiskup Stanislav Přibyl ti sečetl všechny dluhy, dopadne na tebe kletba, tvůj osud má černé pruhy. [Post-Chorus] (Ta kletba už na tebe míří!) Kostelní sklo absolutně neobstálo. (A zlí démoni vzduchem víří!) Snad to za ten hřích zloději vůbec stálo. [Instrumental Break] [Verse 3] Historik Petr Kubín kroutí hlavou ze všech sil, nechápe, proč vzácné kosti někdo vůbec odcizil. Tloušťka pět a sedm milimetrů dávno nestačila, rychlá akce cizích rukou památku hned zachvátila. [Chorus] Ve dvacátém prvním století u nás mizí lebky, hlavně musíš obléknout čisté bílé trepky. Arcibiskup Stanislav Přibyl ti sečetl všechny dluhy, dopadne na tebe kletba, tvůj osud má černé pruhy. [Drop] [Verse 4] Teolog Jaroslav Brož dnes zkoumá různé temné síly, řeší, jestli démoni ten cizí útok nepodnítili. Možná krádež za peníze nebo čisté šílenství, z baziliky beze stopy zmizelo obří tajemství. [Chorus] Ve dvacátém prvním století u nás mizí lebky, hlavně musíš obléknout čisté bílé trepky. Arcibiskup Stanislav Přibyl ti sečetl všechny dluhy, dopadne na tebe kletba, tvůj osud má černé pruhy. [Outro (Instrumental)]