Tajnosti z výslechové židle pro novináře

[Instrumental Intro] [Verse 1] Seriál má premiéru, všichni pijí víno, já tu stojím, Josef Klíma, jako hvězda filmů. Vojtěch Dyk tam hraje drsňáka, jmenuje se Adam Volf, mě zas táhnou vzpomínky na ten jeden divný golf. [Verse 2] Dávné časy v televizi, pořad Na vlastní oči, kamera tam jede v kuse, pořád se to točí. Polda tehdy udělal, co nikdy dělat neměl, GIBS na mě podal hlášení a málem vzteky oněměl. [Chorus] Tak mě vzali k výslechu, prý do jakých spisů koukám, mysleli, že na židli snad pod nátlakem zabroukám. Já jim slušně oznámil, že žádné zdroje nedám, tiskový zákon mě chrání, nikoho tam neprodám. [Post-Chorus] (Ztráta času!) Strašná nuda v kanceláři. (Žádná akce!) Páni marně v křesle září. [Verse 3] Ptal se jeden inspektor, pak to zkusil rovnou šéf, čekali, že ve mě stoupne nějaký reportérský hněv. Byla to však velká nuda, padaly dost prázdné fráze, nakonec všechno stáhli po téhle byrokratické dráze. [Chorus] Tak mě vzali k výslechu, prý do jakých spisů koukám, mysleli, že na židli snad pod nátlakem zabroukám. Já jim slušně oznámil, že žádné zdroje nedám, tiskový zákon mě chrání, nikoho tam neprodám. [Verse 4] Odhalený policista putoval k dlouhému soudu, dostal flastr, pak byl volný, ztratil jsem s ním proudu. Dneska už to nesleduji, je to strašně stará věc, Inspekce mi připomněla, jak klapl tehdy tenhle klec. [Chorus] Tak mě vzali k výslechu, prý do jakých spisů koukám, mysleli, že na židli snad pod nátlakem zabroukám. Já jim slušně oznámil, že žádné zdroje nedám, tiskový zákon mě chrání, nikoho tam neprodám. [Outro (Instrumental)]