[Instrumental Intro]
[Verse 1]
V Jablonném dnes všichni zírají a vidí to úplně zblízka,
když z betonu ven vyskakuje svatá a posvátná tříska.
Pachatel z ní dokázal hned udělat těžkou šedou kostku,
nepřál si zisk peněz, asi spletl se v rituálním kousku.
Tenhle zloděj chodí volně, soud ho hezky rychle pustil ven,
a z malty tu zbyl po něm pouze prachový tvrdý zlý sen.
Kosti naší slavné Zdislavy se vysekaly s jistou vervou,
experti tak zachránili pýchu před šedivou cizí sférou.
[Verse 2]
(Pojďme!)
Pavel Maria Mayer vesele teď hodnotí ty vrchní rysy,
do kamery tvrdí s chutí, že je téměř celá jako kdysi.
Chybí malých pět úlomků, ale experti už je tiše složí,
impregnace zafunguje, k záchraně se přidá síla boží.
Sestra dominikánka nad hromádkou z tvárnic nahlas žasne,
na zázrak z té ranní šedi Roberta má hodnocení jasné.
Byl to prý dar nebes i pro naprosté pesimisty na chodníku,
takže kletby nebo démon zmizeli jak pára u komínku.
[Bridge]
[Breakdown]
Stanislav Přibyl, ten pražský slavný vůdčí arcibiskup,
tvoří zvláštní komisi pro další zaručený stálý postup.
Zloději si brousí zuby, neřeší vůbec žádné starosti,
ale za neprůstřelné sklo oni nedostanou ruku k svatosti!
Liberecký kraj už vypracuje další drsné cenné plány,
aby u těch relikvií raději visely hodně pevné brány.
Oltář bude hlídač střežit s naprostou a neutuchající bdělostí,
aby hlava nezmizela znovu do stavební bezmocnosti.
[Build]
[Verse 3]
Tenhle divný pachatel měl ve vlastní mysli tvrdou skálu,
vyfasovat za ni ale nešel cestou pevných kriminálů.
Jeho divná osobní touha vytvořila blok hrubého zdiva,
z čehož mohla lehko vzejít historicky katastrofální křivda.
Farnost vyhlásila svátek z uchráněné čisté relikvie,
beton ze sarkofágu do posledku už konečně plynule hnije.
Lebka už se leskne vzácně, žádné malty v jejím slavném hříchu,
Podještědí vyhrálo bitvu v naprosto klidném ranním tichu.
[Outro (Instrumental)]