[Instrumental Intro]
[Spoken Intro]
Píše se osmnáctý květen roku dva tisíce dvacet šest,
nad Blízkým východem zas lítá ocelová pěst.
[Verse 1]
Izrael zvedá zbraně a posílá pozdrav do dálky,
nad Teheránem nebe chytá odstín drsné války.
Vyhlašují stav, co má všechno rychle změnit,
obyčejný člověk neví, jestli začal snít či pěnit.
Sirény hlásí, že dnes v noci nikdo nezamhouří zraky,
z pouště se valí kouř a hrozivě tmavé mraky.
Zpravodajci tvrdí, že mají celou věc pod kontrolou,
zatímco diplomati hrají prázdnou roli holou.
[Chorus]
Výjimečný stav padá na horkou půdu měst,
diplomacie zkouší najít jednu z tajných cest.
Izrael zaútočil a Írán počítá rány,
zase jsou dokořán ty slavné pekelné brány. (Bum!)
[Breakdown]
[Verse 2]
Zahraniční tisk teď píše obřími písmeny,
že starý dobrý svět se tříští přímo o stěny.
Sledují radary, jak drony křižují tu noční tmu,
nikdo už nečeká na klidnou milou zimu.
Obyvatelé měst jen poslouchají zprávy z éteru,
svítí jim nad hlavou tisíce umělých kráterů.
Komentátoři sedí a míchají si ranní kávu,
analyzují v klidu, jak z toho vytřískají slávu.
[Chorus]
Výjimečný stav padá na horkou půdu měst,
diplomacie zkouší najít jednu z tajných cest.
Izrael zaútočil a Írán počítá rány,
zase jsou dokořán ty slavné pekelné brány. (Bum!)
[Drop]
[Verse 3]
A tak se kola drtí přesně podle dávných plánů,
svět posílá hned slova míru do ropných lánů.
Hranice pláčou a písek polyká zahořklou chuť,
občane poslouchej a doma dnes raději buď.
Rakety zanechaly na obloze dlouhé bílé šrámy,
zavřené obchody a rychle uzamčené chrámy.
Výjimečný stav se stává běžným zvykem naší doby,
obyčejný strach tu potichu obchází dlouhé chodby.
[Chorus]
Výjimečný stav padá na horkou půdu měst,
diplomacie zkouší najít jednu z tajných cest.
Izrael zaútočil a Írán počítá rány,
zase jsou dokořán ty slavné pekelné brány. (Bum!)
[Outro (Instrumental)]