[Instrumental Intro]
[Verse 1]
Dvanáct let už uběhlo od smutné zprávy,
Josef Rychtář smutně kouká do své kávy.
Nad posledním obrazem se vznáší fámy,
vdovec doma prohlíží si staré rámy.
[Verse 2]
Iveta prý malovala v den své smrti,
zatímco nám vdovec v telce nervy drtí.
Vdovec svírá v dlaních tenhle smutný skvost,
bulvár z toho vyždíme dnes každou kost.
[Chorus]
Bundy, trička, džíny, co dřív ona měla,
vdovec tvrdí, že ty kousky dobře střeží.
Památka tak zůstane už provždy celá,
otazník nad posledním tím plátnem leží.
[Post-Chorus]
(Všechno hlídá!)
Poslední tah hrubým štětcem,
před tím nečekaným koncem.
[Breakdown]
[Verse 3]
Druhý manžel ukazuje dílo tisku,
vytříská tak z blábolů zas trochu zisku.
Otazníky kolem smrti pořád krouží,
čtenáři zas po senzaci tajně touží.
[Chorus]
Bundy, trička, džíny, co dřív ona měla,
vdovec tvrdí, že ty kousky dobře střeží.
Památka tak zůstane už provždy celá,
otazník nad posledním tím plátnem leží.
[Verse 4]
Všechno, co tu po Ivetě doma zbylo,
jako by se do obrazu tajně vrylo.
Tragický ten odchod nikdy nedá spát,
na detaily se tu budem věčně ptát.
[Chorus]
Bundy, trička, džíny, co dřív ona měla,
vdovec tvrdí, že ty kousky dobře střeží.
Památka tak zůstane už provždy celá,
otazník nad posledním tím plátnem leží.
[Outro (Instrumental)]