Rakety z nebe smazaly celý její svět

[Instrumental Intro] [Intro] Nad Kyjevem slunce líně do oblak zapadá, ve vteřině zmizí celá rodinná zahrada. [Verse 1] Nejdřív přišel telegram, že manžel padl v boji, zůstaly jen vzpomínky, co strašně těžko hojí. Snažila se dýchat dál a chránit svoje děti, přes Kyjev však další salva raket zrovna letí. Ljubava a Věra, to jsou jména oněch ztrát, kdo tu stisknul tlačítko, co zničil celý stát? Raketa pak zasáhla ten dům uprostřed noci, (Tma padá!) nezůstal tu nikdo, kdo by spěchal ku pomoci. [Chorus] Jakovlevová tu pláče u čerstvého hrobu, musí snášet nespravedlnost i tu temnou dobu. Z manžela i obou dcer zbyl na pomníku prach, ve stínu těch rozvalin se skrývá hrozný strach. [Instrumental Break] [Verse 2] Válka bere úplně vše, do zad bodá nože, Jakovlevová se modlí, prázdné má teď lože. Před měsícem s manželem se ještě kdesi smáli, teď mu jenom kytici na chladný kámen dali. Ljubava a Věra už se nikdy neprobudí, střepiny z těch raket prázdný pocit zkázy budí. Obyčejný kyjevský dům propadl se k zemi, (Zmar!) oběti té hrůzy teď navždy leží němí. [Breakdown] [Chorus] Jakovlevová tu pláče u čerstvého hrobu, musí snášet nespravedlnost i tu temnou dobu. Z manžela i obou dcer zbyl na pomníku prach, ve stínu těch rozvalin se skrývá hrozný strach. [Verse 3] Fotografie ve skříni teď navždy leží v prachu, nikdo nedokáže matku zbavit toho strachu. Ljubava a Věra spí tam pod studenou hlínou, (A proč?) všední dny teď bez dětí se beznadějí vinou. A ten, kdo to celé spustil, necítí nic k lidu, matka prosí nebesa o trochu toho klidu. Zbylo jenom pohřebiště místo rodinných pout, (Smrt čeká!) z této hrozné noční můry nedá se vytrhnout. [Chorus] Jakovlevová tu pláče u čerstvého hrobu, musí snášet nespravedlnost i tu temnou dobu. Z manžela i obou dcer zbyl na pomníku prach, ve stínu těch rozvalin se skrývá hrozný strach.