Když rosa zmizí v hustém mechu a léto klepe na lesní bránu

[Intro] [Whisper] Kroky tichnou na jehličí... Rosa studí, den už křičí. [Verse 1] Čtvrteční ráno lesem voní, v mlze se skrývá černá zvěř, ve větvích javorů a tůní kape ta stará tichá věř. Teploměr stoupá k odpoledni, vzduch nese jemný, klidný dech, devatenáct až čtyřiadvacet stupňů prohřeje starý vlhký mech. Rosa se ztrácí ze kapradí, zvířata míří do stínu, stopy v tom ranním blátě hladím, sleduji lesní krajinu. [Pre-Chorus] Okluzní fronta mizí v dáli, snad se ty houby konečně proberou. Smrky tu dlouhé věky stály, teď novou mízu do sebe naberou. [Chorus] Zelená roste, stíny se krátí, les čeká na svůj velký čas! Víkend nám letní teplo vrátí, ve starých hvozdech ožije hlas. Už táhne léto na lesní bránu (letní den), houbaři vyjdou za časných rán. [Post-Chorus] (Zvěř klidně kráčí) (Mech pod nohama tlačí) [Verse 2] Zítra se pátek jasně vzbudí, obloha hodí modrý šat, nahradí mraky, co nás studí, slunce si začne s lesem hrát. Teploty zvednou línou ruku, pětadvacet stupňů přinese den, na severovýchodě ojedinělá přeháňka skončí, pak už zbude jen klidný sen. Košíky čistím na zápraží, v kapse mám nožík, starou zbraň, tady se vzácným dárům daří, když slunce líbá lesní stráň. [Pre-Chorus] Okluzní fronta mizí v dáli, snad se ty houby konečně proberou. Smrky tu dlouhé věky stály, teď novou mízu do sebe naberou. [Chorus] Zelená roste, stíny se krátí, les čeká na svůj velký čas! Víkend nám letní teplo vrátí, ve starých hvozdech ožije hlas. Už táhne léto na lesní bránu (letní den), houbaři vyjdou za časných rán. [Verse 3] Sobota slibuje teplé chvíle, oteplení dál bude růst, víkendové dny mají skvělé cíle, pro suchou půdu končí půst. První blesk tepla prohřeje hlínu, podhoubí začne tiše žít, jezevci vyjdou z tmavých stínů, do jarních barev doušky pít. [Bridge] [Male Vocals] Slyším, jak roste mladá tráva, jelen se vrací do houštin, příroda píše nová práva, rozptýlí teplý ranní stín. Žádná krutá bouře, jen mírné dny přichází, tlaková výše mraky spolehlivě provází. [Chorus] Zelená roste, stíny se krátí, les čeká na svůj velký čas! Víkend nám letní teplo vrátí, ve starých hvozdech ožije hlas. Už táhne léto na lesní bránu (letní den), houbaři vyjdou za časných rán. [Outro] Zase je v lese svatý klid... Pětadvacet stupňů a ticho. Jenom vítr a starý dub. (Lovu zdar) (A lesu mír) [Fade Out]