Skotská gajda piští tón, který Londýn zakázal

[Intro] [Spoken Word] Skotská gajda piští, Londýn uši zacpává. (pššt!) John Swinney se hlásí o svá dávná práva. A jak to celé dopadne? No jako vždycky. [Instrumental Intro] [Chorus] Skotsko chce zase hlasovat o své svobodě, (svobodě!) chtějí mít klid a žít si v naprosté pohodě. (pohodě!) Jenže Londýn jim rázem plány překazí, naděje na referendum hned mrazem zamrazí. [Verse 1] V úterý v parlamentu usnesení schválili, Zelení a es-en-pé se k plánu přitulili. (přitulili!) Skotská národní strana v čele hrdě stojí, skotský premiér John Swinney se Londýna nebojí. Chce referendum stihnout do roku dvacet devět, Londýn však o té revoltě nechce vůbec vědět. [Chorus] Skotsko chce zase hlasovat o své svobodě, (svobodě!) chtějí mít klid a žít si v naprosté pohodě. (pohodě!) Jenže Londýn jim rázem plány překazí, naděje na referendum hned mrazem zamrazí. [Breakdown] [Verse 2] Dva tisíce čtrnáct, to už referendum měli, tehdy však odtrhnout se od Britů nechtěli. (nechtěli!) Bez Londýna neplatí tu ani jedna věta, skotská touha narazila do pevného světa. Skotští poslanci teď prosí o převod té moci, v Londýně však vládne ticho jako v temné noci. [Chorus] Skotsko chce zase hlasovat o své svobodě, (svobodě!) chtějí mít klid a žít si v naprosté pohodě. (pohodě!) Jenže Londýn jim rázem plány překazí, naděje na referendum hned mrazem zamrazí. [Outro] [Sarcastic] Tak gajdy utichnou a zbude zase prázdno, skotský sen se potápí až na samotné dno. (na dno!) John Swinney může mluvit o svobodném státě, v Londýně však jeho plány skončí rovnou v blátě. [Outro (Instrumental)]