Čtyřicet hokejek v jedné schránce naší nové královny

[Instrumental Intro] [Hook] Získala korunku, záři a byt, (ó ano!) teď musí hokejky odhánět jít! [Verse 1] Sotva jí na hlavě přistál ten třpyt, musela hned na pražském Smíchově žít. Linda tam bydlela, už balí věci, Lucie Pisková vyhrála přeci. Dvaadvacet jí je, rozkvétá krása, bulvární plátek hned nadšeně jásá. Jenže ta korunka přináší splín, na zprávy v mobilu padá už stín. [Chorus] Čtyřicet hokejek píše jí hned, (óóó) chtějí jí z hokejky ukázat svět! Ondřej však doma dál u vaření sedí, Lucie na drahé zájezdy nehledí! [Post-Chorus] Láska je pevná jak ocelový štít, (vždyť víš!) tyhle zprávy z ledu nechce vůbec číst. [Verse 2] Čtyři roky jsou spolu, to už je věk, Ondřej se nebojí, nemá vůbec vztek. Zkusili dálku a Erasmus v dálce, přežili zkoušky jak vojáci ve válce. Teď přišla nemoc, co každá miss má, rozchod prý hrozí, když korunu zná. Bývalá atletka Lucie ví, že tyhle zprávy ji neosloví. [Chorus] Čtyřicet hokejek píše jí hned, (óóó) chtějí jí z hokejky ukázat svět! Ondřej však doma dál u vaření sedí, Lucie na drahé zájezdy nehledí! [Verse 3] Směje se s holkama u ranní kávy, jak jeden sportovec zkouší ty zprávy. Minulý týden jí posílal srdce, dneska už kamarádku balí zprudce. Je to prý úsměvné, jak střídají adresy, vymění holku za nové dresy. Věrnost je v módě a Lucie věří, že tahle nemoc se u nich dál nešíří. [Chorus] Čtyřicet hokejek píše jí hned, (óóó) chtějí jí z hokejky ukázat svět! Ondřej však doma dál u vaření sedí, Lucie na drahé zájezdy nehledí! [Outro (Instrumental)]