Satirická píseň o soudním přelíčení herce Adama Krause s jeho bývalou partnerkou Nikol Enevovou, kde soudní znalkyně Tereza Sejkorová Benešová odhalila hercovu neurotickou povahu a doporučila mu léčbu.
[Hook]
Soudní síň a rodinná dramata!
[Instrumental Build-up]
[Intro]
Adam Kraus si vyslechl verdikt u soudu,
expartnerka Nikol ho hnala do proudu.
[Verse 1]
Kauza z roku dva tisíce osmnáct,
bývalá partnerka Nikol Enevová,
znovu musela na soudní půdu klást,
historie se takto píše znova.
Herec Adam Kraus má čtyřicet tři let,
znásilnění prý tehdy spáchat měl,
celá rodina brání ho před lidmi teď,
Jan Kraus starší by na ni křičet chtěl.
[Verse 2]
Znalkyně Tereza Sejkorová Benešová,
kterou si obžalovaný sám vybral včas,
přečetla posudek a popsala ho znova,
jak v něm bije citlivý a jemný hlas.
Agrese prý u něj vůbec nebyla,
jenom občas prý bouchne do stolu,
představa o rytíři se v něm zrodila,
chtěl by zachraňovat křehké ženy spolu.
[Instrumental Break]
[Bridge]
[Sarcastic]
Sám si vybral znalkyni, co mu pravdu řekla,
že jeho duše už do neurózy vtekla.
Doporučila mu rychle odborné léčení,
které mu přinese vnitřní klid a spasení.
Expartnerka Nikol nemá velkou radost,
tento posudek jí nepřináší zadost.
Podle doktorky je jinak hodný táta,
přestože je jeho cesta klikatá.
[Verse 3]
Pražský obvodní soud číslo dva se snaží,
rozuzlit ten případ z dávných let,
zatímco se bulvár na tom slavně smaží,
celá země sleduje ten divný svět.
Harmonická osobnost má stíny v tváři,
(stíny má!)
křehké typy žen si stále vyhledává,
nakonec snad v léčebně mu štěstí zazáří,
jeho pověst bude opět zdravá.
[Outro (Instrumental)]