Boj o veřejný prostor mezi kojením a močením

[Instrumental Intro] [Verse 1] Kristýna Leichtová třetí dítě chová, o svobodě kojení řekla jasná slova. Ve vlaku v podprsence nakrmila mládě, zatímco se lidé přeli v dlouhé řadě. Proč by se v šestinedělí měla domů schovat, místo toho začala o právech uvažovat. Kritikům na profilu poslala svůj vzkaz, aby tenhle nesmysl nepřišel k nám zas. [Chorus] (Ooh yeah!) Nalitej prs u dítěte vadí lidem dál, jako by se celej svět veřejnosti bál. Ale chlap u rohu, co si klidně močí, tam se nikdo nepohorší, nikdo neotočí! [Instrumental Break] [Verse 2] Žádná máma nechce jen tak ukazovat prs, dítě prostě křičí, chce své mléko hned. Chlap si u zdi v klidu dělá z ulice jen les, nikdo na něj nekřičí, nesleduje svět. Kojení je intimní a miminko má hlad, nemá žádné plány jako dospělí. Proč se lidé u obrazovek chtějí stále přít, když se malé dítě právě veselí? [Chorus] (Ooh yeah!) Nalitej prs u dítěte vadí lidem dál, jako by se celej svět veřejnosti bál. Ale chlap u rohu, co si klidně močí, tam se nikdo nepohorší, nikdo neotočí! [Breakdown] [Verse 3] Kristýna všem vzkazuje: Mámy jsou tu bohyně, nechte je žít v pokoji, v lásce a v rodině. Kojení je příroda, krása, která svítí, malé baby na světě jenom péči cítí. Místo hloupých řečí raděj obdiv vzdejte, a tým kojícím ženám raději klid dopřejte. Ať si chlapi u plotu odpustí své zvyky, mámy kojí z lásky, ne pro výkřiky! [Chorus] (Ooh yeah!) Nalitej prs u dítěte vadí lidem dál, jako by se celej svět veřejnosti bál. Ale chlap u rohu, co si klidně močí, tam se nikdo nepohorší, nikdo neotočí! [Outro (Instrumental)]