[Intro]
[Instrumental Intro]
[Spoken Word]
(Pst!) Peking zase píše drsné dopisy,
ale my v Senátu máme své vlastní předpisy.
[Verse 1]
Předseda Senátu Miloš Vystrčil se sbalil,
čínskému velvyslanectví v Praze zrak zkalil.
Letí si podruhé na vzdálený ostrov zas,
asijským diplomatům okamžitě ztuhnul hlas.
Peking hned křičí, že je to velké vměšování,
českého předsedy se však nikdo neubrání.
V Praze se čínská ambasáda divoce vzteká,
Miloš však na asijské hrozby vůbec nečeká.
[Chorus]
Sami si určíme, kdo náš přítel bude,
i když ta čínská zlost zase všude zbude.
Zatímco pánové z Pekingu ve vzteklé zlosti vřou,
naši lidé si dál svojí vlastní cestou jdou.
[Verse 2]
Chan Kchuo-jü v parlamentu děkuje za odvahu,
vůdci z Číny kvůli tomu ztrácejí rozvahu.
Prej nerespektujeme vládní postoj líný,
porušili jsme princip jedné velké Číny.
Ale náš Miloš letěl prostě běžnou trasou,
Tchaj-wan ho přivítal s obrovskou slavnou krásou.
Dvanáct zemí sice s ostrovem jen kamarádí,
my jim však pomáháme v tichu velmi rádi.
[Chorus]
Sami si určíme, kdo náš přítel bude,
i když ta čínská zlost zase všude zbude.
Zatímco pánové z Pekingu ve vzteklé zlosti vřou,
naši lidé si dál svojí vlastní cestou jdou.
[Bridge]
Vzkazy přes internet a bubnování na poplach,
Peking se snaží nahnat našim lidem strach.
Miloš však v klidu pije sladký jasmínový čaj,
a z dálky vzkazuje, že neopustí rodný kraj.
[Chorus]
Sami si určíme, kdo náš přítel bude,
i když ta čínská zlost zase všude zbude.
Zatímco pánové z Pekingu ve vzteklé zlosti vřou,
naši lidé si dál svojí vlastní cestou jdou.
[Outro]
[Outro (Instrumental)]
Tak hodně štěstí, Miloši, a šťastný návrat zpět,
ať kvůli naší rebelii nezboří se svět.