Taxikář ujížděl strážníkům i s dítětem v sedačce

[Instrumental Intro] [Intro] V Praze ráno podél Plzeňské ulice, rozjela se jedna velká komedie. [Verse 1] Projel zákaz vjezdu jako pán, mladý šofér, v hlavě plno snů. Na té cestě nebyl vůbec sám, vepsal se do kroniky těch dnů. Strážníci mu dali jasný znak, on však na plyn rázně přitlačí. Zrychluje ten rozjetý svůj vrak, zákazníci křičí, to stačí! [Chorus] Ujíždí taxi s celou rodinou, nemá prý peníze na pokutu. (Pokutu!) Honička končí velkou ostudou, pouta mu nasadí za minutu. [Post-Chorus] U Klikovky zátaras ho zastavil, tatínek šel k zemi do prachu. Řidič celou Prahu pobavil, když ujížděl z čistého strachu. (Z čistého strachu!) [Instrumental] [Verse 2] Vzadu v autě sedí mladý pár, v sedačce pak malé děťátko. Z jízdy měli nečekaný dar, klepali se strachy za krátko. U Klikovky zátaras už stál, tam jim hlídka cestu zahradí. Otec z auta rychle vystoupil, lehl na zem, strach ho ochromil. [Chorus] Ujíždí taxi s celou rodinou, nemá prý peníze na pokutu. (Pokutu!) Honička končí velkou ostudou, pouta mu nasadí za minutu. [Drop] [Verse 3] Žena křičí: My jsme klienti, v sedačce tu máme mimino! Řidič neměl vůbec žádnou chuť, opustit svou těsnou kabinu. Pouta řachnou, už je dohráno, čtyřiadvacet let a čistá hlava. Bál se pokuty a takhle ráno, bude z něho internetu sláva. [Chorus] Ujíždí taxi s celou rodinou, nemá prý peníze na pokutu. (Pokutu!) Honička končí velkou ostudou, pouta mu nasadí za minutu. [Outro (Instrumental)]