První lapený špion a náš gumový paragraf

[Instrumental Build-up] [Intro] Na scénu kráčí mistr s tiskovým průkazem, (Yeah!) Peking mu tleská a Praha se loučí s úžasem. [Instrumental Intro] [Verse 1] Ten milý pán, co s úsměvem se stále ptal, na tiskovkách se tvářil jako hodný host, Jang I-min v Praze velké rozhovory psal, pro čínskou stranu sbíral cennou vědomost. Dlouhé roky tu dělal skvělou kariéru, politici mu rádi sedli na lep hned, odkrýval tajně naši vládní aféru, posílal zprávy domů přes celý ten svět. [Verse 2] Teď poprvé se u nás nová karta hraje, neoprávněná činnost pro cizí moc, v poutech ho vedou přímo ze středu kraje, bude mít ve vazbě teď velmi dlouhou noc. Hrozí mu trest až na celých pět dlouhých let, za tuhle špionáž pod rouškou zpráv, tajná služba mu rázně utnula ten let, však málokdo je z toho u nás zdráv. [Bridge] Soud sice potvrdil, že paragraf je v právu, senátoři křičeli, že je moc gumový, ministři teď mají z toho těžkou hlavu, jak ten zákon změnit, nikdo neodpoví. S Janem Zahradilem dělal dlouhý rozhovor, s Kateřinou Konečnou se loučil krátce, zatímco ve sněmovně běží ostrý spor, zda ho nepropustit jako loutku v sázce. (Pojď!) [Drop] [Verse 3] U soudu mluvčí Eliášová zprávy střídá, pražský městský soud už obžalobu drží, na čínskou rozvědku padla velká bída, vyšetřovatel se k rozsudku už blíží. Někdo ho chtěl chytit, jiný zase bránit, v našem státě vládne věčný zmatek, bude těžké lidi před špiony chránit, paragraf se mění, než nastane pátek. (A je to!) [Outro] [End]