Satirická píseň o smutném osudu Radovana Krejčíře, který po letech v drsném jihoafrickém vězení přišel o všechen vliv, peníze i vlasy, a u soudu se nyní musí hájit zcela sám.
[Instrumental Intro]
[Verse 1]
Kdysi v Černošicích stavěl zlaté hrady, (Yeah!)
policii utekl a smál se do očí.
Z Seychel na jih Afriky si měnil spády,
nikdo netušil, jak tahle jízda skončí.
Měl pod palcem drogy, gangy, celou zemi,
bál se ho i nejostřejší místní boss.
Teď tam sedí opuštěný mezi všemi,
zbyly mu jen oči pro pláč, holý nos.
[Chorus]
Radovan Krejčíř už netřese světem,
bez peněz, bez vlasů, v cele je sám.
Zasněně vypráví jihoafrickým dětem,
jak kdysi v Česku všem diktoval plán.
[Verse 2]
U soudu v Johannesburgu zvedá ruku,
novinář Jiří Hynek hledí s němým úžasem.
Kde je ta divočina a tuna hluku?
Dnes tam stojí zlomený muž s prázdným výrazem.
Dneska se ten starý pán už hájí sám,
miliardy na útěk mu dávno vzali.
V přísném režimu se hroutí dřívější chrám,
kumpáni se rozutekli, všichni lhali.
[Drop]
[Chorus]
Radovan Krejčíř už netřese světem,
bez peněz, bez vlasů, v cele je sám.
Zasněně vypráví jihoafrickým dětem,
jak kdysi v Česku všem diktoval plán.
[Verse 3]
Pětatřicet let si v chládku odpykává,
v nejstřeženějším koutě drsné věznice.
Zbyly mu jen vzpomínky a hořká káva,
vzpomenout si může na ty české ulice.
Nikdo z Česka neviděl ho dlouhé roky,
v kapse nemá ani jeden africký rand.
Soudní síní znějí jeho tiché kroky,
ze slavného bosse zbyl jen zchudlý emigrant.
[Chorus]
Radovan Krejčíř už netřese světem,
bez peněz, bez vlasů, v cele je sám.
Zasněně vypráví jihoafrickým dětem,
jak kdysi v Česku všem diktoval plán.
[Outro (Instrumental)]