Satirický komentář k tragické smrti asistentky Leoše Mareše, Kateřiny Niklové, a bizarnímu kontrastu mezi jejím neuskutečněným pohřbem a velkolepým návratem moderátora na Instagram.
[Instrumental Intro]
[Intro]
Leoš Mareš ztratil svoji pravou ruku,
bulvár hnedka ucítil tu horkou zprávu.
[Chorus]
Žádný pohřeb, rodina se jasně staví,
místo toho Instagram teď zase žije.
Katka měla totiž jedno přání z hlavy,
ať se hvězda k síti v plné síle pije.
Lidé slzí u barevné krásné duhy,
vlivný člověk překonal své těžké kruhy.
[Post-Chorus]
Smutek prodá stovky nových srdíček,
pěkně svítí virtuální slzička.
[Verse 1]
Kateřina Niklová už opustila svět,
asistentka, která léta věrná byla.
Osud určil konec pro čtyřicet dva let,
bolest břicha její tělo unavila.
Našel ji tam v bytě smutný záchranář,
který hlásí konec jedné dlouhé cesty.
Na profilech svítí moderátorova tvář,
která sype na síť smutné lidské zvěsti.
[Drop]
[Chorus]
Žádný pohřeb, rodina se jasně staví,
místo toho Instagram teď zase žije.
Katka měla totiž jedno přání z hlavy,
ať se hvězda k síti v plné síle pije.
Lidé slzí u barevné krásné duhy,
vlivný člověk překonal své těžké kruhy.
[Bridge]
Pohřeb nebude, tak rozhodli se blízcí,
Nikola Hezucká posílá vzkaz nahoru.
Média se pasou na té smutné skici,
Leoš hledá cestu zpátky do prostoru.
[Chorus]
Žádný pohřeb, rodina se jasně staví,
místo toho Instagram teď zase žije.
Katka měla totiž jedno přání z hlavy,
ať se hvězda k síti v plné síle pije.
Lidé slzí u barevné krásné duhy,
vlivný člověk překonal své těžké kruhy.
[Outro]
Dvojitá duha teď nad domovem svítí,
Monika s dcerou se na oblohu dívá.
Všichni se chytnou do té slavné síti,
kde se o smrti tak strašně sladce zpívá.
[Outro (Instrumental)]