Mladý Polívka jen tiše kouká na Julii

[Intro] [Spoken Word] Umění vyžaduje oběti, miláčku. Zvlášť na Kampě. [Verse 1] Jan Polívka má teprve dvacet dva let, na brněnské akademii dneska studuje. Přijel se podívat na ten velký svět, kde jeho drahá s jiným mužem tancuje. Aneta Kalertová líbá Oskara Hese v tragickém příběhu na letní scéně. Mladý Honza Polívka ten pohled těžko nese, i když se tváří jako profík drahocenně. [Chorus] Žárlivost prý v tomhle fachu musí ihned stranou, i když oči mladého kluka pod jevištěm planou. Oskar Hes ji pevně drží, hraje vášeň plamennou, Jan jen tiše v sále sedí s hlavou těžce skloněnou. [Post-Chorus] (Romeo!) Jenom role, klid! (Julie!) Musíš to přežít! [Verse 2] Honza kdysi na palubovce s basketbalem zářil, jednotvárný trénink ho však začal trochu nudit. Na brněnské akademii nový život spatřil, teď chce v sálech divadel ty pravé touhy budit. Brno je sice dálka, Praha láká velkou silou, Aneta studuje tam, kde se nové hvězdy rodí. On věří v její věrnost, dál ji vidí jako milou, přestože ji cizí frajer po jevišti vodí. [Chorus] Žárlivost prý v tomhle fachu musí ihned stranou, i když oči mladého kluka pod jevištěm planou. Oskar Hes ji pevně drží, hraje vášeň plamennou, Jan jen tiše v sále sedí s hlavou těžce skloněnou. [Guitar Solo] [Chorus] Žárlivost prý v tomhle fachu musí ihned stranou, i když oči mladého kluka pod jevištěm planou. Oskar Hes ji pevně drží, hraje vášeň plamennou, Jan jen tiše v sále sedí s hlavou těžce skloněnou. [Outro] Divadelní láska... (Pouhá role v tmách!) Táta Bolek slaví sedmdesát šest let... Jan Polívka ví... (Jak potlačit strach!) [Outro (Instrumental)] [Fade Out]