Sarkastická i soucitná píseň mapující nelehké manželství Lindy Finkové a Richarda Genzera, od ztráty dětí až po Geňovy procházky s kočárkem zakončené v hospodě.
[Instrumental Build-up]
[Intro]
[Spoken Word]
Linda Finková dnes horkou pravdu odkrývá,
jak se slavným Geňou těžký život prožívá.
[Verse 1]
Richard Genzer slaví padesát devět let,
Linda Finková má padesát osm jar,
jejich dávný vztah teď sleduje celý svět,
zbyl z něj sice smutek, ale dětí pár.
Viktorie dcera slaví dvacet sedm,
Matyáš má dneska sladkých sedmnáct,
rodinný je příběh hořký jako blín,
každý musel těžký balvan z cesty snést.
[Chorus]
Kdyby mohl kojit, tak by klidně kojil, (vždyť ho znáš!)
s kočárkem si venku trasu prošel hned.
Ztracenou sílu u hospody zhojil, (zase pije!)
od rodiny odešel v tichu dávných let.
[Verse 2]
Opustil je záhy, sotva klukovi byly tři,
přesto s dětmi Lindě věrně pomáhal,
vařil jídlo doma, říkali si bratři,
i když v blízkém baru často vyhrával.
S kočárkem šel ven, když zrovna doma byl,
přebalovat plenky taky dokázal,
u hospody pokaždé si pivo dopřál,
takový byl Geňa, když se překonal.
[Instrumental Break]
[Chorus]
Kdyby mohl kojit, tak by klidně kojil, (vždyť ho znáš!)
s kočárkem si venku trasu prošel hned.
Ztracenou sílu u hospody zhojil, (zase pije!)
od rodiny odešel v tichu dávných let.
[Verse 3]
Deset dlouhých roků na kluka si počkali,
předtím dvakrát krutá rána zasáhla.
První potrat v třetím měsíci hned oplakali,
když jim z rukou naděje náhle utekla.
U syndromu pak raději s těžkým srdcem šla
na potrat, ač strašně moc to bolelo,
Matyáše nakonec se přece dočkala,
i když se to štěstí hrozně nadřelo.
[Breakdown]
[Chorus]
Kdyby mohl kojit, tak by klidně kojil, (vždyť ho znáš!)
s kočárkem si venku trasu prošel hned.
Ztracenou sílu u hospody zhojil, (zase pije!)
od rodiny odešel v tichu dávných let.
[Outro (Instrumental)]