Slavná opera na Maltézském náměstí končí u soudu

[Instrumental Intro] [Intro] Gabriela Beňačková sedí dneska tiše, před policejním radou, do spisu se píše. [Verse 1] Byl to jednou jeden dům na náměstí v Praze, po slavné Budínové zbylo stamilionů. Stará paní Příhodová žila si tam blaze, dokud diva nezatoužila po zvuku tónů. Přišly s druhou dámou dělat skvělé pečovatelky, zamkly starou paní, aby nikdo nepřišel. Pro ty miliony z velké staré kabelky, nikdo z příbuzných pak její hlas už neslyšel. [Chorus] Libuše teď zpívá zcela jinou píseň, ze soudních síní na ni padá tichá tíseň. Místo zlaté kapličky teď mříže hrozí, stamiliony ze závěti soudce vozí. [Post-Chorus] (Árie o podvodu zní) (Teď jde o desítky let!) [Verse 2] Prý to byl jen pokus vzít si bytový ten dům, sto deset milionů mělo v kapse skončit. Bratři Josefové nevěřili svým uším, s legálním tím dědictvím se nechtěli rozloučit. Soud už před čtyřmi lety listinu hned zrušil, stará paní neměla prý tehdy zdravou mysl. Diva přesto tvrdí, že má čistou duši, i když celý plán už dávno ztratil jasný smysl. [Instrumental Break] [Chorus] Libuše teď zpívá zcela jinou píseň, ze soudních síní na ni padá tichá tíseň. Místo zlaté kapličky teď mříže hrozí, stamiliony ze závěti soudce vozí. [Verse 3] Sopranistku slavnou čeká nepříjemný soud, státní zástupce ji viní, že to byl jen klam. Z pódia ji strhnul velmi prudký právní proud, před lavicí obžaloby stane sama tam. Až deset let vězení teď hrozí slavné ženě, kolegyně z kavárny má taky těžkou hlavu. Za tuhle tu roli platí v příliš drahé měně, tahle smutná hra už nemá dřívější slávu. [Chorus] Libuše teď zpívá zcela jinou píseň, ze soudních síní na ni padá tichá tíseň. Místo zlaté kapličky teď mříže hrozí, stamiliony ze závěti soudce vozí. [Outro (Instrumental)]