Dva tábory a jeden konec slavné asistentky

[Intro] [Instrumental Intro] [Spoken Word] Rodina má jasno, žádný obřad v černém. Ale hluboce věřící táta to tak nenechá. [Verse 1] Smutná zpráva letí Prahou jako rychlý blesk, Kateřina Niklová už spí svůj věčný sen. V celém českém showbyznysu zavládl teď stesk, smutek přišel nečekaně v jeden letní den. Místo ticha v černém bude neformální akce, sklenice se zvednou k nebi celkem hladce. [Pre-Chorus] Jenže táta věřící má o obřadu jiný plán, tuhle párty rázně stopne naštvaný pan kapelán. [Chorus] Bude mše v Břevnově v kostele svaté Markéty, vzpurný táta vytáhl z rukávu své rakety. (Jo!) Zatímco máma chce jen neformální vzpomínání, otec v tichém chrámu k Bohu prosbu sklání. [Post-Chorus] [Drop] (Je to boj!) Ano, rodinný spor! (Každý chce své!) [Verse 2] V Jiránkově ulici ji našli hasiči, bylo pozdě na pomoc, když doma byla sama. Tuhle smutnou realitu nikdo nezničí, těžkou ránu osudu teď schytala i máma. Za kolaps prý nemůže ta Crohnova nemoc dlouhá, byla to spíše náhlá mozková mrtvice pouhá. [Pre-Chorus] Jenže táta věřící má o obřadu jiný plán, tuhle párty rázně stopne naštvaný pan kapelán. [Chorus] Bude mše v Břevnově v kostele svaté Markéty, vzpurný táta vytáhl z rukávu své rakety. (Jo!) Zatímco máma chce jen neformální vzpomínání, otec v tichém chrámu k Bohu prosbu sklání. [Bridge] Kdo má právo rozhodnout, jak má sbohem vypadat? A rodina se hádá, kdo má koho vlastně rád? Leoš Mareš poslal věnec, showbyznys se dívá, v chrámu svaté Markéty už kněz sborově zpívá. [Chorus] Bude mše v Břevnově v kostele svaté Markéty, vzpurný táta vytáhl z rukávu své rakety. (Jo!) Zatímco máma chce jen neformální vzpomínání, otec v tichém chrámu k Bohu prosbu sklání. [Outro] [Outro (Instrumental)] (Zádušní mše...) (Sbohem, Katko...) Jen tichá mše v Břevnově ve čtvrtek v šestnáct hodin bude. Ať její duše klid najde.