Dohoda na kachličkách aneb Mír v Krkonoších

[Instrumental Build-up] [Verse 1] Tam nahoře, kde vichr stromy láme, Karel Polívka svou starou pravdu má. Vosecká bouda, kterou všichni známe, je jako pevnost v horách samotná. Chtěl vozit jídlo, turisty a pivo, správa parku mu řekla: „Tůdle, ne!“ Bylo tam nahoře pak hodně divo, když úředník se mračí na stráně. [Pre-Chorus] Už brousili si zuby právníci, v Hradci Králové na radnici. Napětí houstlo, vzduch se chvěl, každý z nich vyhrát hrozně chtěl. [Chorus] Boudař a ochranář, dva světy v křeči, všichni čekali, kdo koho předčí. (Předčí!) Nakonec žádný rozsudek a žádné mříže, ani pokuta, co kapsu líže. Velká válka, co hory brala, na chodbě u soudu se vyjednala. [Post-Chorus] Dohoda z chodby, žádné honby. Ruka v ruce, konec revoluce. [Verse 2] Krajský soud už chystal svoje spisy, Robin Böhnisch vážnou tvář měl zas. Vypadalo to na boj jako kdysi, kdo má víc razítek a silnější hlas. Jenže pak přišla chvíle nečekaná, soudkyně možná trochu zírala. Když se otevřela ta soudní brána, válečná sekyra se schovala. [Pre-Chorus] Místo paragrafů, místo hádek, stačil jim k tomu jen malý pátek. Napětí kleslo, vzduch se chvěl, smír místo války nikdo nečekal. [Chorus] Boudař a ochranář, dva světy v křeči, všichni čekali, kdo koho předčí. (Předčí!) Nakonec žádný rozsudek a žádné mříže, ani pokuta, co kapsu líže. Velká válka, co hory brala, na chodbě u soudu se vyjednala. [Verse 3] Chtěli se soudit o ty povolenky, kdo smí jet autem a kdo rolbou jen. Místo toho si dali asi sklenky, nebo si jenom popřáli hezký den. Je to prý výhra pro oba dva pány, příroda dýchá, boudař točí čaj. Spokojené jsou teď obě strany, v Krkonoších je prý zase ráj. [Bridge] Papíry šustí, tetřev toká, někdy je lepší zavřít oka. Než platit soudy, drahé psaní, lepší je tiché povídání! Na chodbě, kde se káva pije, tam se ta pravda zrovna kryje. [Chorus] Boudař a ochranář, dva světy v křeči, všichni čekali, kdo koho předčí. (Předčí!) Nakonec žádný rozsudek a žádné mříže, ani pokuta, co kapsu líže. Velká válka, co hory brala, na chodbě u soudu se vyjednala. [Outro] Na chodbě, na chodbě... Tam se to peče nejlíp. Žádný soud, jenom stisk ruky. A tetřev? Ten to neřeší.