Satirický pohled na dánského ministra Mortena Bødskova, který se snaží vymyslet právní kličku, jak zakázat muslimské svolávání k modlitbě z amplionů, aniž by ohrozil tradiční kostelní zvony.
[Instrumental Intro]
[Hook]
V Kodani zní divný tón,
co to hlásí amplion? (Aha!)
[Verse 1]
Morten Bødskov ráno vyšel do ulic,
kolem uší proletěl mu cizí křik.
Zastavil se, neviděl už vůbec nic,
domů poslal naštvaný a ostrý dík.
[Verse 2]
Ptá se, zda je v Dánsku nebo v Islámábádu,
místní mešity prý kazí ranní klid.
Chce mít pořádek a severskou parádu,
nepřeje si hlučně svolávat svůj lid.
[Pre-Chorus]
Právníci teď v noci potí horkou krev,
jak zakázat ten reprodukovaný zpěv.
Snaží se vymyslet geniální trik,
aby umlčeli amplionů ryk.
[Drop]
[Chorus]
Kostelní zvony smí bušit dál a dál,
to je dánská tradice a starý chrám!
Muezzin z tlampače však narazil na val,
Morten Bødskov nechce hlučný islám!
[Verse 3]
Evropský soud mohl by hned zahájit svůj proces,
kdyby zákon platil jen pro jednu víru.
Zákaz lidských hlasů přináší teď stres,
jak zachovat zvony a s ním kousek míru.
[Chorus]
Kostelní zvony smí bušit dál a dál,
to je dánská tradice a starý chrám!
Muezzin z tlampače však narazil na val,
Morten Bødskov nechce hlučný islám!
[Verse 4]
Velká kodaňská mešita má sice věž,
slíbila však radnici, že bude tiše.
Nové nařízení zastaví tu lež,
nepředěláte nám dánské chladné říše.
[Chorus]
Kostelní zvony smí bušit dál a dál,
to je dánská tradice a starý chrám!
Muezzin z tlampače však narazil na val,
Morten Bødskov nechce hlučný islám!
[Outro (Instrumental)]