Jak Václav s Tomiem v Německu bránili svobodu slova

[Instrumental Intro] [Verse 1] Václav Klaus si sbalil sako, vyrazil hned na západ, (14) chtěl tam lidem o svobodě jednu starou píseň hrát. (14) S ním jel Tomio Okamura, předseda sněmovny naší, (14) který bubákem z dovozu lidi u nás v Česku straší. (14) Oba věří, že ta strana čelí velké diskriminaci, (14) když jim tajná služba kazí jejich dosti těžkou práci. (14) Na kongresu tleskal celý německý sněmovní sál, (13) když náš bývalý prezident německy jim kázal dál. (13) [Verse 2] Zelená prý ideologie celou Evropu ničí, (14) Klaus tam mluvil o svobodě, která pod unií křičí. (14) Veřejnoprávní média prý o něm doma mlčí, (13) protože se před unií a před Ruskem nekrčí. (13) Tomio pak popřál všem, ať volby brzy vyhrají, (13) a ve vládních křeslech potom hrdě projev zahájí. (14) Chirurgy prý z dovozu už nikdo nechce v zemi mít, (13) bez diktátu z Bruselu si chtějí všichni v klidu žít. (14) [Instrumental Break] [Bridge] Bývalý premiér Petr Fiala k tomu napsal komentář, (14) že ztratili tito pánové svou demokratickou tvář. (14) Smutný a prý děsivý je konec Václava, (12) spojit se s těmi lidmi není žádná oslava. (13) Proruské síly a k tomu divný německý spolek, (13) pro starého pána je to dosti divný odpustek. (13) Snaží se prý chránit práva na svobodu slova, (13) zatímco se stará hrozba probouzí k životu znova. (14) [Verse 3] Démonizaci odmítli a sklidili tam ovace, (13) pro celou tu pravici to byla skvělá propagace. (14) Alice Weidelová s Chrupallou tam spokojeně stáli, (14) zatímco se čeští diváci té smutné frašce smáli. (13) Svobodu slova zachraňuje Tomio i starý Klaus, (13) v Berlíně jim k tomu zněl hlučný a dlouhý aplaus. (13) Doma se oba tváří, že jsou obětí systému, (13) přitom v Berlíně tleskají čistému extrému. (12) [Outro (Instrumental)]