Satirická píseň o tom, jak malíř Kristian Kodet prodal své ztrátové muzeum ve Velkém Meziříčí, ale místo klidného stáří už plánuje utratit získané miliony za další nemovitost.
[Hook]
Kristian Kodet má peníze v kapse,
už zase hledá, kde utratit je v kráse.
[Instrumental Build-up]
[Intro]
Sedmdesát sedm let na tomto světě žije,
umělecká krev v jeho cévách divoce bije.
[Verse 1]
V Meziříčí koupil palác, měl velkolepý plán,
chtěl tam vystavit tři Kodety jako velký pán.
Bungalov na Floridě kvůli tomu rychle prodal,
všechny rodinné úspory do té stavby rozdal.
Jenže staré zdi mu vzaly další miliony,
měsíční provoz stál čtvrt milionu, zněly tóny.
Náměstí se opravovalo, přišly hrozné škody,
střelil radši palác dřív, než skočí do té vody.
[Chorus]
Kristian Kodet se z chyb nikdy nepoučí,
s miliony v kapse se hned zase rozloučí.
Odkaz otce i dědy pod jednou střechou chce mít,
ve víru velkých investic chce i nadále žít.
[Verse 2]
Zpátky z dálné Ameriky spěchal za svým snem,
chtěl se chlubit drahým tátou a také dědečkem.
Sochy drahých předků zpátky draze vykoupil,
aby do historie rodu s hrdostí vstoupil.
Na Floridě mohl sedět, teplé slunce zdravit,
místo toho chce se zase novou stavbou bavit.
Peníze má sice zpátky, v kapse ho však pálí,
umělci jsou zkrátka blázni, co se v nouzi chválí.
[Chorus]
Kristian Kodet se z chyb nikdy nepoučí,
s miliony v kapse se hned zase rozloučí.
Odkaz otce i dědy pod jednou střechou chce mít,
ve víru velkých investic chce i nadále žít.
[Drop]
[Verse 3]
Zapomněl už na ty účty, na plyn a ty stresy,
už zas hledá staré domy, prohledává adresy.
Muzeum tří Kodetů prý jednou musí stát,
on se prostě o své jmění odmítá teď bát.
Kamarádi hlavou kroutí, kam dává svůj čas,
v sedmdesáti sedmi letech riskuje tu zas.
Malíř se jen vesele směje, zprávám se jen diví,
odkaz rodu zachrání, dokud je ještě živý.
[Chorus]
Kristian Kodet se z chyb nikdy nepoučí,
s miliony v kapse se hned zase rozloučí.
Odkaz otce i dědy pod jednou střechou chce mít,
ve víru velkých investic chce i nadále žít.
[Outro (Instrumental)]