Satirická píseň o maxijedlíkovi Jardovi Němci, který ve Skutči vytvořil nový rekord, když za pět minut spořádal sto šedesát sarančat a musel kvůli tomu vyjídat i rezervní zásoby.
[Instrumental Intro]
[Verse 1]
Ve Skutči na Chrudimsku velká sláva plane, (Yeah!)
co se v tomhle městě asi dneska stane?
Jarda Němec, kterému je padesát dva let,
chystá se hned u stolu ohromit celý svět.
Na talíři neservírují mu žádný sladký med,
hmyzí protein začne do sebe ládovat hned.
Místo teplých bůčků nebo zavařených meruněk,
polyká tu křupající hromadu malých nožiček.
[Instrumental]
[Chorus]
Sto šedesát sarančat do bříška mu padá,
sto šedesát sarančat Jarda strašně rád má.
Za pět minut sežral je a chtěl ještě více,
ve Skutči teď tleská mu celá ta ulice.
[Verse 2]
Pořadatel nachystal jen sto padesát kusů,
Jarda na ně okamžitě otevřel svou pusu.
Všechno zmizlo rychlostí, až divákům se stmívá,
organizátor s údivem se na prázdný talíř dívá.
Došly mu už před limitem, to je velká bída,
Jarda ale s ledovým klidem situaci střídá.
Sáhnout musel do rezervy, další kousky bere,
tento slavný rekordman se s hmyzem vůbec nepáře.
[Breakdown]
[Chorus]
Sto šedesát sarančat do bříška mu padá,
sto šedesát sarančat Jarda strašně rád má.
Za pět minut sežral je a chtěl ještě více,
ve Skutči teď tleská mu celá ta ulice.
[Verse 3]
Pět minut jen uteklo a nový rekord platí,
ztracený čas u plotny se lidem rychle vrátí.
Kdo by dneska kupoval drahé vepřové maso,
když saranče na louce představuje spásu.
Cvrčci, brouci, kobylky, to je levná strava,
i když citlivějším lidem se z ní motá hlava.
Jarda slaví velký triumf, břicho plné hmyzu,
překonal tak elegantně potravinovou krizi.
[Chorus]
Sto šedesát sarančat do bříška mu padá,
sto šedesát sarančat Jarda strašně rád má.
Za pět minut sežral je a chtěl ještě více,
ve Skutči teď tleská mu celá ta ulice.
[Outro (Instrumental)]