Hádka v Kyjevě, při které všichni oněměli

[Instrumental Intro] [Verse 1] V Kyjevě je zase pěkně horká půda, (yeah) vládní jednotu už pomalu žere nuda. První měsíce šlo hlavně o přežití, dneska už se v parlamentu sítě pletou v síti. Mykyta Poturajev mluvil o té době, kdy se všichni báli o život a o zemi v hrobě. Teď se staré koalice z prachu tiše zvedly, strany na dohodu s vládou do lavic si sedly. [Verse 2] Sluha lidu nemá automatické hlasy, Zelenskyj si kvůli tomu trochu rve své vlasy. Uprostřed té vřavy stojí hrdá žena, Julija Tymošenková je připravená. Ale nejvíc jiskří stará, těžká rivalita, z níž se v květnu stala drsná, hlučná realita. Petro Porošenko vchází rázem do paláce, tahle schůzka s prezidentem nebude kus práce. [Breakdown] [Bridge] Zazněla tam ostrá slova, hádají se zase znova, stojí proti sobě znova staré křivdy, staří rysi. Na vteřinu všichni ztuhli, z vládní strany oněměli, jako by jim plány zvlhly, takový střet nechtěli. [Verse 3] Opozice hlásí návrat do té velké hry, rozpadly se válečné a jednohlasé sny. Už to není o přežití, o tichém splynutí, přichází čas vyjednat si těžké rozhodnutí. Volodymyr Zelenskyj teď musí volat zpět lidi, s nimiž nechtěl sdílet tenhle drsný svět. Kyjev zažívá dnes návrat starých ostrých debat, kdy se musí s rivalem i u jednoho stolu sedat. [Outro (Instrumental)]