Plechové peklo aneb jak firmy chladí upocené sklady

[Intro] [Spoken Word] Venku je zase padesát na slunci. Plechový haly žhnou a manažeři začínají panikařit. Je čas na záchranný plán! [Instrumental Intro] [Verse 1] Venku peče slunce, třicet stupňů v stínu, v montérkách se potí chlapi bez benzínu. V plechových těch halách vzduch se horkem vaří, manažerům v kanclu plány se prý maří. Zaměstnavatelé hledají teď spásu, jak zachránit drahé dělníky v tom času. [Chorus] Dejte lidem ionťák, zapněte ty větráky, ať nám nezkolabují pod těmi všemi věšáky! Bezpečnostní pauza, trocha chladné vody, zachrání nám zisky, zabrání snad škodě! [Verse 2] Libor Musil staví haly, co se chladí, zelenavá střecha s horkem si hned radí. Jan Musil pak hlásí, že to skvěle funguje, příroda prý lidem klima v hale vylepšuje. Ostatní jen větrák dají do té světnice, stříká chladná sprcha na ty horké silnice. [Drop] [Chorus] Dejte lidem ionťák, zapněte ty větráky, ať nám nezkolabují pod těmi všemi věšáky! Bezpečnostní pauza, trocha chladné vody, zachrání nám zisky, zabrání snad škodě! [Chorus] Dejte lidem ionťák, zapněte ty větráky, (Yeah!) ať nám nezkolabují pod těmi všemi věšáky! (Přesně tak!) Bezpečnostní pauza, trocha chladné vody, (Jen pij!) zachrání nám zisky, zabrání snad škodě! [Outro] No jo, hlavní je přežít do pěti. Zítra bude ještě tepleji! [Outro (Instrumental)] [End]