Čokoládový šok na bělostném loži slavné nevěsty

[Instrumental Intro] [Verse 1] Solaříková dneska divoce paří, na její rozlučce se skvěle daří. Nevěsta se opila jak se sluší, že ráno přijde šok, to netuší. Cesta domů je v mlze a v hlavě vír, rozpadá se celý její vesmír. Před spaním dostala velkou chuť na sladké, příběhy opilých bývají tak krátké. [Chorus] Bílé prostěradlo plné hnědých skvrn, v srdci nevěsty najednou bodnul trn! Byla to čokoláda nebo strašný hřích? V bulváru vypuknul obrovský smích. [Verse 2] Sáhla v noci po čokoládové tyčince, usnula však s dobrotou v jedné vteřince. Ráno otevře oči a spatří tu spoušť, ložnice vypadá jako divoká poušť. Hnědé fleky leží všude kolem těla, takovou ostudu vážně nechtěla. Nejhorší obavy se jí v hlavě honí, zatímco slzy studu tiše roní. [Chorus] Bílé prostěradlo plné hnědých skvrn, v srdci nevěsty najednou bodnul trn! Byla to čokoláda nebo strašný hřích? V bulváru vypuknul obrovský smích. [Instrumental Break] [Verse 3] Po vteřinách čisté hrůzy přišel náhlý smích, spadl z ní obrovský, balvanitý hřích. Nebyla to žádná trapná nehoda, na bělostném plátně voní lahoda. Mlsala potají sladkou mléčnou tyčku, teď už má zase úsměv na svém líčku. Nejhorší trapas se změnil v pouhý žert, ať si ty zlé novináře vezme čert. [Chorus] Bílé prostěradlo plné hnědých skvrn, v srdci nevěsty najednou bodnul trn! Byla to čokoláda nebo strašný hřích? V bulváru vypuknul obrovský smích. [Outro (Instrumental)]