Nekonečný cirkus u soudu o předávání malé dcery

[Instrumental Intro] [Hook] Rozárka má jít v září do školky, místo hraček řeší rodiče jen protokoly! (Zase dokola!) [Instrumental Build-up] [Intro] Pražská justice má zase slavný den, mediální tyátr byl znovu zahájen. [Verse 1] Jaromír Soukup a Agáta Hanychová, to je ta sága, co se pořád dokola schová. Tentokrát se neřeší facky ani bitky, v hlavních rolích jsou spory o dětské hračky. Malá Rozárka má v září nastoupit, jenže táta s mámou se nechtějí domluvit. U soudu se řeší minuty a hodiny, takhle fungují slavné české rodiny. [Chorus] Předávání dcery, to je velká věda, Jaromír se své pravdy prostě vzdát nedá! (Nikdy!) Pět hodin odpoledne, školka zavírá, tahle soudní fraška snad nikdy neumírá! [Verse 2] Soukup chtěl dceru vozit až v pozdním odpoledni, advokát Ciprýn říká: "Milý pane, prohlédni!" Školka má jasný řád, co končí v pět hodin, těžko se stíhá režim pražských rodin. Jaromír u soudu seděl dneska sám, Agáta vyslala právníka k těmto hrám. Technická změna dohody je na stole, všichni se točí v nekonečném kole. [Chorus] Předávání dcery, to je velká věda, Jaromír se své pravdy prostě vzdát nedá! (Nikdy!) Pět hodin odpoledne, školka zavírá, tahle soudní fraška snad nikdy neumírá! [Instrumental Break] [Verse 3] Rozhodnutí soudu prý otci moc nepřeje, zase mu uniká ta jeho naděje. Holčička uvidí spoustu nových dětí, zatímco u soudu jen další papír letí. Co přijde na podzim, to nikdo netuší, zda se ten věčný spor konečně přeruší. Advokát se usmívá, klientka vyhrála, soudní síň v Praze se zase jen smála. [Chorus] Předávání dcery, to je velká věda, Jaromír se své pravdy prostě vzdát nedá! (Nikdy!) Pět hodin odpoledne, školka zavírá, tahle soudní fraška snad nikdy neumírá! [Outro (Instrumental)]