Kufr v ruce a dětský život na čtrnáct dní

[Instrumental Intro] [Intro] Vítá vás dnes show o tom, jak se ničí dětská duše, (vokál!) když se otec s matkou soudí velmi ostře, velmi suše. [Verse 1] Malá Sofie Höppnerová prožívala těžké chvíle, když její máma s tátou ztratili ty správné cíle. Ondřej Höppner s Ivanou se věčně drsně prali, každých čtrnáct dní si dceru jako míč jen předávali. Musela mít hned dvě školy, pořád jenom cestovala, nad ztrátou své vlastní identity tiše zaplakala. Bez domova, bez zázemí, bez klidného dětského snění, střídavá péče je pro dítě často k udušení. [Chorus] Byla jako poštovní holub, co má v srdci rány, (pořád dokola!) nad dětstvím jí létaly jen černé smutné vrány. A když rodiče bojují o své velké ego, rozpadne se dětský svět jak rozházené lego. [Instrumental] [Verse 2] Ve třinácti letech přišly první kruté strachy, za hloupost svých rodičů teď dcera platí krachy. Sofie dnes v rozhovoru celou pravdu venku křičí, že střídavá péče dětem duši tiše zničí. Oba dva jsou podle ní ti hlavní viníci, píše se to na webech a křičí na ulici. Máma s tátou dělali z ní poštovního ptáka, tahle vleklá rodinná show nikoho už neláká. [Chorus] Byla jako poštovní holub, co má v srdci rány, (pořád dokola!) nad dětstvím jí létaly jen černé smutné vrány. A když rodiče bojují o své velké ego, rozpadne se dětský svět jak rozházené lego. [Breakdown] [Bridge] Nezbylo jí klidné dětství, pouze věčné stěhování, žádná pevná náruč mámy, žádné sladké usínání. Teď už jako dospělá chce pro své děti lepší žití, aby nikdy nemusely tuhle hořkou pravdu píti. [Chorus] Byla jako poštovní holub, co má v srdci rány, (pořád dokola!) nad dětstvím jí létaly jen černé smutné vrány. A když rodiče bojují o své velké ego, rozpadne se dětský svět jak rozházené lego. [Outro] Kufry v koutě leží dál a jizvy na duši se hojí, střídavka je těžký boj, ve kterém nikdo neobstojí. [Outro (Instrumental)]