Sarkastická píseň o nepochopitelném rozsudku plzeňského soudu, který udělil pouhou podmínku dvěma mužům za brutální ubití a pohřbení zaživa fenky Asty, a následné stížnosti ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce k Nejvyššímu soudu.
[Instrumental Intro]
[Intro]
Dva tisíce pět set byla jasná mzda,
skončila tak v lese jedna fena zlá.
[Verse 1]
Místo doktora šli rovnou do lesa,
peníze si kluci v kapse nechali,
nad tou krutostí se chvějí nebesa,
nemocnému psovi život vzali.
Kopali do Asty, rýčem tloukli ji,
zaházeli tělo hnedka zeminou,
zákony u nás se sotva vyvíjí,
když ty zrůdy s pouhou podmínkou zas odjedou.
[Chorus]
Soud jim dává podmínku za krutý hřích,
v síních spravedlnosti teď zní jen smích.
Slitování stačí slíbit před senátem,
čtyři roky s dohledem jsou levným blátem.
[Post-Chorus]
V lese tiché kňučení se neslo tmou,
náhodný chodec ji z hlíny zachránil,
smutná fena skončila svou cestu zlou,
doktor její těžké trápení pak zkrátil.
[Verse 2]
Jeroným Tejc zuří, podal stížnost hned,
Nejvyššímu soudu poslal jasný vzkaz,
takovýto verdikt nechce vidět svět,
česká justice má v hlavě těžký mráz.
Jak je možné za rýč dostat volnost jen,
když ta němá tvář tak strašně trpěla,
obžalovaný prý nebyl ozbrojen,
vinu přiznal, i když hlava bolela.
[Drop]
[Chorus]
Soud jim dává podmínku za krutý hřích,
v síních spravedlnosti teď zní jen smích.
Slitování stačí slíbit před senátem,
čtyři roky s dohledem jsou levným blátem.
[Verse 3]
Lítost prý byla upřímná a čistá,
v kapse chyběla jim tehdy každá kačka,
pro zvířata není tahle země jistá,
spravedlnost u nás, to je prostě hračka.
Asta měla smůlu, že ji potkal kat,
který místo injekce vzal radši rýč,
stát teď musí nová pravidla hned psát,
než se všechen soucit z našich srdcí ztratí pryč.
[Chorus]
Soud jim dává podmínku za krutý hřích,
v síních spravedlnosti teď zní jen smích.
Slitování stačí slíbit před senátem,
čtyři roky s dohledem jsou levným blátem.
[Outro (Instrumental)]