Sádrový Snowboarďák

[Instrumental Build-up] [Verse 1] Režisér Janák, co stvořil Snowboarďáky, vyrazil do hor a sbalil si saky paky. Zimní Itálie, to měl být ten správný ráj, sluníčko svítilo na zasněžený kraj. Stál jenom na svahu a kochal se výhledem, spokojen s panoramatem i svým obědem. Vtom přišla rána, co nečekal ani ve snu, neznámý lyžař ho poslal rovnou k desnu. Smetl ho zezadu, jak kuželku na dráze, teď leží v bolestech a v obrovské nesnáze. [Pre-Chorus] Osud si s ním zahrál hru dost krutou, má obě ruce v sádře a náladu dutou. [Chorus] Snowboarďák v sádře, to nevymyslíš scénář, je bezmocný jak loutka, ne jako ten lyžař. Obě dvě ruce má zlomené a v dlahách, život se mu změnil v těch italských svahách. Nemůže nic chytit, nemůže se ani poškrábat (poškrábat), musí jen doufat, že se to začne hojit snad. [Post-Chorus] Sádra vlevo, sádra vpravo, to nám to pěkně začalo. Sádra vlevo, sádra vpravo, lyžování už doklapalo. [Verse 2] Manželka Romana teď doma velí všemu, Karel je odkázán na její pevnou trému. Musí ho krmit a dávat mu napít vody, tohle jsou fakticky dost divné hody. Když chce jít na záchod, je to velká groteska, situace je to vážně celkem nehezká. Čištění zubů je pro něj teď výkon v cirkusu, bez cizí pomoci nedá si ani pusu. Osobní hygiena, to je teďka tabu, cítí se bezmocný, jak ryba na dně žlabu. [Pre-Chorus] Osud si s ním zahrál hru dost krutou, má obě ruce v sádře a náladu dutou. [Chorus] Snowboarďák v sádře, to nevymyslíš scénář, je bezmocný jak loutka, ne jako ten lyžař. Obě dvě ruce má zlomené a v dlahách, život se mu změnil v těch italských svahách. Nemůže nic chytit, nemůže se ani poškrábat (poškrábat), musí jen doufat, že se to začne hojit snad. [Verse 3] Jak bude režírovat, to je velká záhada, ukazovat hercům, kde je jaká nálada. Bez rukou na place, to bude nová škola, asi bude muset křičet jako z mola. Ten lyžař, co ho sejmul, ujel asi rychle pryč, zůstal jen Karel a jeho sádrový bič. Ironie osudu se tady hlasitě směje, autor komedií teď vlastní drama pěje. [Bridge] Pozor na sjezdovce, když stojíte jen tak, může se přiřítit splašený lyžařský vrak. Karel to odnesl za nás za všechny, teď má ty ruce fakt strašlivě nehybný. [Chorus] Snowboarďák v sádře, to nevymyslíš scénář, je bezmocný jak loutka, ne jako ten lyžař. Obě dvě ruce má zlomené a v dlahách, život se mu změnil v těch italských svahách. Nemůže nic chytit, nemůže se ani poškrábat (poškrábat), musí jen doufat, že se to začne hojit snad. [Outro] Tak Karle, drž se, ať srostou ty kosti, na horách je někdy až příliš mnoho zlosti. Snowboarďáci na dně, ručičky v sádře, život píše vtipy, co končí na JIPce v jádře.