Digitální lobotomie v přímém přenosu

[Instrumental Build-up] [Verse 1] Alexandra Alvarová nese tvrdou zprávu, že nám technologičtí obři kradou hlavu. Myslíš si, že svobodně si vybíráš, co číst, ale přitom žereš jenom to, co dají jíst. Algoritmus přesně ví, co tě dnes vytáčí, servíruje obsah, co ti nervy potlačí. Nejsi žádný pán, jsi jenom levná položka, prodali tě inzerentům, to je ta složka. [Pre-Chorus] Klikáš, scrolluješ, nemůžeš přestat, necháš se do pasti pomalu vést. [Chorus] Ukradli nám mozky, udělali z nich kaši, ( kaši, kaši ) teď se každý z nás jen vlastním stínem straší. Krmíme ty stroje svojí čistou zlobou, stalo se to naší novou divnou dobou. Nenávist se prodává, ta nese prachy, ( prachy, prachy ) zavírají nás do bublin plných strachu. [Post-Chorus] Scrolluj dál, scrolluj dál, aby se ten byznys točil a bál. Scrolluj dál, scrolluj dál, nevíš ani, kdo ti názor vzal. [Verse 2] Dopamin se vyplavuje rovnou do žíly, abychom se na sítích zas všichni pobili. Je to jako droga, co ti nedá chvíli spát, musíš se tam vrátit a zas o svou pravdu rvát. Plazi v našem mozku přebírají kontrolu, tahají nás hlouběji a stále víc dolů. Nezáleží na tom, co je pravda, co je lež, hlavně že tam u té obrazovky vyhniješ. [Pre-Chorus] Klikáš, scrolluješ, nemůžeš přestat, necháš se do pasti pomalu vést. [Chorus] Ukradli nám mozky, udělali z nich kaši, ( kaši, kaši ) teď se každý z nás jen vlastním stínem straší. Krmíme ty stroje svojí čistou zlobou, stalo se to naší novou divnou dobou. Nenávist se prodává, ta nese prachy, ( prachy, prachy ) zavírají nás do bublin plných strachu. [Verse 3] Demokracie se zvolna kácí k zemi, protože jsme v zajetí, ač nejsme vězni. Rozdělená společnost už neví, kudy kam, každý křičí do tmy, že je v právu pouze sám. Alexandra říká, že to s námi bledě vypadá, pokud se nám nerozsvítí v hlavě záhada. Že ten mobil v ruce není kámoš, ale zbraň, a my za tu závislost teď platíme tu daň. [Bridge] Vypni to! Ale ono to nejde, prst ti cuká. Vypni to! Jenže tvoje duše už jen fňuká. Oni vědí líp než ty, co budeš zítra chtít, nemáš šanci z téhle klece jen tak odejít! [Chorus] Ukradli nám mozky, udělali z nich kaši, ( kaši, kaši ) teď se každý z nás jen vlastním stínem straší. Krmíme ty stroje svojí čistou zlobou, stalo se to naší novou divnou dobou. Nenávist se prodává, ta nese prachy, ( prachy, prachy ) zavírají nás do bublin plných strachu. [Outro] Tak nezapomeň dát lajk a sdílet, abys mohl v algoritmu chvíli kvílet. Jsme jen data. Jenom data. Konec hlášení.