Sbohem bavoráky, Pierre Leclercq bude navrhovat Lady

[Instrumental Intro] [Verse 1] Pierre Leclercq už rychle balí do Moskvy, (v Moskvě bude žít!) brzy zapomene na dřívější dny. Navrhoval auta, slavný Citroën, teď se mu snad splnil podivný ruský sen. Prezident mu včera podepsal dekret, ruská agentura Tass hned hlásí vpřed. Bude dělat auta pro sovětský lid? Zda opustí Francii, kde měl dosud klid? [Verse 2] Místní ruský tisk už slaví velký skok, (velký krok!) bude stavět Volhy nebo nový blok. Tradiční hodnoty prý lákají hosty, mezi Evropou a Ruskem pálí mosty. Narodil se v Belgii, teď má ruský pas, do Moskvy ho dovedl ten podivný hlas. Do jednoho roku musí přísahu složit, jinak by si nemohl ten ruský život užít. [Bridge] Co na to teď říká slavný Citroën? Vždyť na instagramu stále firmu prezentuje. Je tohle snad pouhý podivuhodný sen? Nebo už pro Vladimira nové Volhy plánuje? Z bavoráků k ruským strojům hněvně spěchá, na evropskou slávu vůbec nemyslí. Za sebou tam celou svoji minulost nechá, věří na sliby, co Kreml vymyslí. [Instrumental Break] [Verse 3] Zatímco se ve válce teď hroutí starý svět, návrhář se rozhodl jít s ruskou mocí zpět. Slibuje tam věrnost, jak to zákon nařídil, aby jako občan v Moskvě v klidu dožil. Zda je tohle konec nebo nová kariéra, ukáže nám zítřek, až se zavře tahle éra. Kreslit plány pro ty, kteří chtějí světu lhát, to je smutný konec, který musel se už stát. [Outro (Instrumental)]