Mozky na dovolené aneb Jak nás umělá inteligence vypíná

[Hook] Charlie Gedeon to říká jasně, dámy a páni, přichází doba temna nebo jen velké zjednodušování? Slyšíte ten zvuk? To nám v hlavách zhasíná. [Instrumental Build-up] [Verse 1] Charlie Gedeon nám vypráví ten příběh hodně starý, jak Sokrates měl kdysi dávno z písma noční můry. Bál se, že když myšlenky si zapíšeme na papír, tak naše paměť zmizí jako pára, ztratí se nám směr i mír. Pak přišly kalkulačky a s nimi další velká panika, že násobilku zapomene každý, i ten kdo ji vyniká. Dneska máme v kapse mobil, co nás všude naviguje, a mozek zatím v lebce tiše, velmi smutně hibernuje. [Pre-Chorus] Už nemusíme myslet, stroje to udělají, a naše líné neurony se pomalu, ale jistě vzdávají. [Chorus] Umělá inteligence, sladký jed pro naši duši, (pro naši duši) myslíme si, že jsme chytří, ale to nás vlastně ruší. (to nás ruší) Klikneš enter, máš tam esej, žádná práce, žádný pot, za chvíli bude chytřejší než ty i tvůj vlastní bot. [Post-Chorus] Jsme líní, jsme líní, technologie nás stíní. Jsme líní, tak líní, mozky nám obrostou plísní. [Verse 2] Když píšeš zprávu, autokorekt opraví ti chyby hned, už nevíš, jak se píše slovo býk a nebo předpověď. Mapy v mobilu nám říkají, kam máme zahnout vlevo, bez modré tečky na displeji jsme jen tupé dřevo. A teď tu máme chatbota, co složí báseň za vteřinu, my jenom tupě zíráme a cítíme tu divnou vinu. Že ztrácíme tu schopnost trpět pro výsledek poznání, pohodlí je droga, co nám brání v pravém chápání. [Pre-Chorus] Už nemusíme myslet, stroje to udělají, a naše líné neurony se pomalu, ale jistě vzdávají. [Chorus] Umělá inteligence, sladký jed pro naši duši, (pro naši duši) myslíme si, že jsme chytří, ale to nás vlastně ruší. (to nás ruší) Klikneš enter, máš tam esej, žádná práce, žádný pot, za chvíli bude chytřejší než ty i tvůj vlastní bot. [Verse 3] Charlie varuje, že bez námahy není žádný růst, když přeskočíš ten proces, v hlavě zůstane jen pustý půst. Chceme zkratky, chceme všechno hned a bez čekání, výsledkem je generace, co má strach z ptaní. Jestli nám stroje vezmou i to právo dělat omyly, tak budeme jen loutky, co se vlastně ani nezrodily. Otázka zní jasně, jestli zhloupneme a nebo ne, odpověď je možná, jenže kdo si na ni vzpomene? [Bridge] Není to o tom zahodit ty čipy do koše, ale nenechat si mozek změnit v kaši z rohože. Musíme tu bestii umět pevně osedlat, ne se jí jen tupě, slepě a bez boje odevzdat! [Chorus] Umělá inteligence, sladký jed pro naši duši, (pro naši duši) myslíme si, že jsme chytří, ale to nás vlastně ruší. (to nás ruší) Klikneš enter, máš tam esej, žádná práce, žádný pot, za chvíli bude chytřejší než ty i tvůj vlastní bot. [Outro] Tak se zeptej svého mobilu, co si o tom myslí. Možná ti to řekne... jestli se mu z toho procesor nezakyselí. Možná.