Sarkastická, ale soucitná rekapitulace obřího vyčerpání Ewy Farne po třech vyprodaných koncertech v pražském Edenu, které ji i přes obětavou domácí podporu jejího manžela Martina Chobota dovedlo až na terapeutické křeslo.
[Instrumental Intro]
[Intro]
[Spoken Word]
Sto tisíc lidí křičí v pražském Edenu.
Ale doma na vás čeká realita všedního dne.
Sláva je krásná věc, ale Chobot je jenom jeden.
[Chorus]
Stadion burácí a slavná diva zpívá, (Yeah!)
v záři reflektorů domov mizí v dálce.
Doma na ni tiše unavený Chobot zírá,
zase prohrála v té nekonečné válce.
Jasný lesk a sláva s krutou daní splývá,
zamčená v té své zlaté těsné schránce.
[Post-Chorus]
Martin doma kmitá kolem dětí,
Artur s Ellou chtějí mámu mít.
Roky dřiny jako blesky letí,
v Edenu se nedá věčně žít.
[Verse 1]
Tři večery, sto tisíc lidí křičí,
Ewa Farna slaví dvacet let.
Jenže doma se ta velká show hned zničí,
rychle padá zpátky na svůj svět.
Diagnóza v hlavě chaos plodí,
večer místo spánku přichází jen stres.
Na sezení k terapeutovi chodí,
ještě že jí manžel dává pomoc dnes.
[Drop]
[Chorus]
Stadion burácí a slavná diva zpívá,
v záři reflektorů domov mizí v dálce.
Doma na ni tiše unavený Chobot zírá,
zase prohrála v té nekonečné válce.
Jasný lesk a sláva s krutou daní splývá,
zamčená v té své zlaté těsné schránce.
[Bridge]
Sláva pálí, když jsi unavená máma,
Martin v tichu musí u dětí teď stát.
Před lidmi jsi hvězda, doma ale sama,
terapeut ti pomůže se zase smát.
[Chorus]
Stadion burácí a slavná diva zpívá, (Pojď!)
v záři reflektorů domov mizí v dálce.
Doma na ni tiše unavený Chobot zírá,
zase prohrála v té nekonečné válce.
Jasný lesk a sláva s krutou daní splývá,
zamčená v té své zlaté těsné schránce.
[Outro]
Konec konců, hvězdy také pláčou,
když jim síla v noci dochází.
I ty nejvíc slavné občas spásou,
moudrá slova z těžké nesnázi.
[Outro (Instrumental)]